Vzdušný úder ve městě Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy připravil o život 17 lidí včetně dvou žen a osmi dětí, sdělil agentuře AFP příslušník civilní obrany Muhammad Mughajir. Podle agentury WAFA se na místě distribuovaly doplňky dětské výživy. Mughajir také doplnil, že tři lidé včetně jedné ženy zahynuli při střelbě u distribučního centra humanitární pomoci blízko města Rafáh. Nejméně 15 lidí zahynulo při pěti úderech ve městě Gaza a čtyři osoby při útoku na uprchlický tábor Burajdž v centrální části pásma, řekl Mughajir.

Zdravotníci v nemocnici Šifá ve městě Gaza jsou kvůli nedostatku inkubátorů nuceni vkládat do jednoho inkubátoru někdy až pět dětí, řekl agentuře Reuters ředitel zařízení Muhammad Abú Salmíja. Před vypuknutím války bylo v severní části Pásma Gazy 110 inkubátorů, zatímco nyní jich je přibližně 40, dodal. V nemocnicích ve městě Gaza je podle ředitele asi 100 předčasně narozených dětí, které jsou v ohrožení života. Od počátku konfliktu zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO) v Pásmu Gazy více než 600 útoků na zdravotnická zařízení.

Rozhovory o příměří se komplikují izraelským požadavkem na udržení jednotek izraelské armády v jižní části Pásma Gazy, včetně takzvaného koridoru Morag, píše agentura AP s odkazem na nejmenovaného izraelského představitele. Koridor Morag od sebe odděluje oblasti měst Chán Júnis a Rafáh a zcela tak izoluje Rafáh a jeho okolí od zbytku Pásma Gazy. Kontrola koridoru je podle AP klíčová pro přesun statisíců Palestinců do oblasti Rafáhu u hranic s Egyptem, kterou Izrael označuje za humanitární město.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito 57 680 Palestinců a dalších 137 409 bylo zraněno, píše AFP s tím, že OSN tato data považuje za spolehlivá. Drtivou většinu obětí přitom tvoří civilisté.

Mezitím Evropská unie dosáhla dohody s Izraelem ohledně zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy. Dohoda podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové zahrnuje mimo jiné zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar dohodu potvrdil. 

Šéfka unijní diplomacie vyjmenovala hned několik kroků, které by současnou kritickou situaci v Pásmu Gazy měly zlepšit. Mezi tyto kroky patří mimo jiné podstatné zvýšení denního počtu kamionů, které do oblasti míří s potravinovou a další pomocí, dále otevření několika dalších hraničních přechodů v severní i jižní části pásma, znovuotevření jordánských a egyptských tras, po kterých může proudit pomoc, a také umožnění distribuce potravin prostřednictvím pekáren a veřejných kuchyní v celém Pásmu Gazy. Izrael podle Evropské unie rovněž slíbil obnovení dodávek paliva pro humanitární zařízení i ochranu humanitárních pracovníků.