Při závodech jako Gent - Wevelgem, Kolem Flander nebo Paříž - Roubaix se cyklistika ukazuje ve své nejčistší podobě: tvrdá, chaotická, strhující. Ale právě krása tzv. monumentů má i svou odvrácenou stranu.

S každým dalším rokem přibývá v pelotonu hlasů, že bezpečnost jezdců přestává držet krok s vývojem závodění.

A letošní jaro to jen potvrdilo. Několik těžkých pádů během jediného týdne znovu otevřelo bolestivou debatu. Proč jsou klasiky stále nebezpečnější?

Středeční závod Bruggy - De Panne poznamenala série karambolů. Nástrahy městského mobiliáře (značky, ostrůvky apod.) se v posledních kilometrech ukázaly jako past na rozjetý peloton.

Hromadný pád během závodu Bruggy - De Panne:

A když o dva dny později při podniku World Tour E3 Saxo Classic došlo k hromadnému pádu už po dvaceti kilometrech na zcela běžné silnici, bylo jasné, že nepůjde o výjimky.

Zkušený jezdec týmu Jayco AlUla Max Walscheid, který v minulosti spolupracoval s jezdeckou asociací CPA právě na otázkách bezpečnosti, se nebojí říct, kde hledat chybu.

"Nakonec to jsme my, kdo padá. Takže je to podle mě především naše odpovědnost - jezdit s větším respektem a bezpečněji," řekl pro Cycling News.

Němec ale připustil i podíl tratí: "V De Panne by měl být finiš co nejbezpečnější, protože je tam kompletní sestava sprinterů. A to se letos nepovedlo."

Podle Walscheida není problém v tratích absolutní, většině pádů se dá předejít brzděním. "Ale nikdo nechce brzdit. Ani já ne," přiznal.

To Alex Kirsch z týmu Lidl-Trek, který loni tvrdě upadl při závodě Dwars door Vlaanderen, vidí situaci jinak. Podle něj je zásadní problém v tom, jak moc se zvýšil tlak na výkony.

"De Panne byl dřív jen jeden závod. Dnes je to součást WorldTour a získáte tam stejně bodů jako na E3. Pro týmy bojující o udržení je to klíčové," vysvětlil závodník z Lucemburska. "Pak už nejde jen tak zpomalit před přejezdem se závorou šest set metrů před cílem."

Respekt mezi jezdci podle něj nechybí. "Možná mladší kluci ještě nevědí, že jsme vlastně kolegové, ale to bylo vždycky. S časem to pochopí," tvrdil.

Větší problém vidí Kirsch v tom, že se peloton nejen zrychluje, ale hlavně nerozpadá. "Dřív se v rozhodujících chvílích odpojili slabší. Dnes je úroveň tak vyrovnaná, že balík zůstává pohromadě daleko déle," vysvětlil.

To znamená, že se v technických pasážích tísní víc jezdců, což logicky zvyšuje riziko pádů.

Staré silnice tomu rozhodně nepomáhají. "Ty cesty se od 40. let nezměnily, ale dnes je v nájezdu do kostek 150 lidí v rychlosti 50 kilometrů za hodinu. To je šílené," kroutil hlavou Kirsch. "Tam, kde dřív nebylo nutné se tlačit dopředu, dnes začíná finiš. A pozice je klíčová."

Změny tras podle 32letého cyklisty dávají větší smysl než debaty o respektu nebo omezování výbavy. "Omezit převody? Nevidím v tom žádný smysl. Je to sport, ne regulovaná disciplína. Měli bychom spíš pečlivěji vybírat tratě."

Naopak Walscheid si myslí, že výbava by se neměla ignorovat. "Jsem pro to, abychom byli otevření debatě o airbagu nebo jiných ochranných prvcích. U helem nám to taky trvalo. Teď máme šanci to posunout dál," apeloval a dodal, že už inicioval kontakt mezi prezidentem asociace CPA Adamem Hansenem a výrobcem zádových airbagů.

I když se závodníci neshodnou na příčinách, jedno je jasné - situace je neudržitelná. Pokud se nic nezmění, bude tlak na organizátory růst.

"Jestli se finále De Panne nezmění už příští rok, ztratíme možná poslední šanci. Teď se o bezpečnosti mluví víc než kdy dřív. Je čas jednat," vyzval Walscheid.

Vysoké rychlosti jsou v moderním pelotonu nevyhnutelné, ale právě proto je třeba dbát na to, aby se jely na tratích, které k tomu nejsou extrémně nebezpečné.

"Cílový spurt z kopce? To by mělo být úplné tabu," upozornil Němec. "V Saúdské Arábii jsme spurtovali přes 80 kilometrů za hodinu. Je to vůbec nutné?"

Pády zůstanou součástí cyklistiky. Ale jestli mají být jarní klasiky i nadále jedním z vrcholů sezony, a ne přehlídkou sanitek, jsou změny nevyhnutelné. A jak ukázal pád na E3, problémy rozhodně nezmizely.

Nadcházející Flandry i Paříž - Roubaix budou nejen o prvním muži v cíli, ale i o tom, jestli se cyklistika dokáže poučit dřív, než přijde další těžký úraz.