1 0 0 16.03.2025
Ukrajina podle prezidenta Donalda Trumpa nemá žádné karty, zatímco Rusko jich má mnoho. Viceprezident J. D. Vance zase tvrdil, že převaha ruské palebné síly a lidských zdrojů znamená, že válka může skončit pouze ruským vítězstvím. Autoři článku pro americký časopis The Atlantic tvrdí, že oběma přizvukují i "údajně realističtí" komentátoři.
"Jako vojenští historici se domníváme, že jde o chybné chápání nejen toho, co se děje na bojišti, ale i chápání rozdílu mezi opotřebovávací válkou a tou založenou na manévrech," píší O’Brien a Cohen. Jako jeden z příkladů dávají Luftwaffe a německé ponorkové vojsko za druhé světové války. Neporazil je jediný úder, ale technologicky vyspělý, takticky a operačně propracovaný přístup, který znemožnil jejich efektivní fungování, jakkoli byly silné.
O’Brien a Cohen upozorňují na podcenění Ukrajinců na začátku ruské agrese a tvrdí, že i jako slabší strana mohou v opotřebovávací válce uspět. Mnoho analýz podle nich nevěnuje pozornost slabým základům ruské vojenské mašinerie: ekonomika s drtivou inflací nabízí 20% úrokové sazby, chybí pracovní síla, ceny ropy jsou nízké a zabírají sankce.
Slabost Ruska je podle obou historiků patrná zejména v armádě. Jedna z nedávných studií Chatham House tvrdí, že ruský vojensko-průmyslový komplex je "špatně přizpůsoben k tomu, aby se vypořádal s důsledky dlouhodobé války proti Ukrajině nebo aby dosáhl udržitelné budoucnosti z hlediska výroby, inovací a rozvoje". Například současná výroba obrněnců na vyrovnání ztrát zdaleka nestačí.
Totéž platí pro lidské zdroje. Zdá se, píší O’Brien a Cohen, že počet vojáků, které byli Rusové schopni udržet na frontě, dosáhl na jaře a v létě roku 2024 svého maxima, a to více než 650 tisíc osob. A přes veškeré štědré finanční pobídky tento počet klesá. Zato ruské denní ztráty neustále rostou.
Vysoká míra úbytku vojáků, kterou Rusové trpí (číslo je zhruba stejné jako každoroční počet mobilizovaných), znamená, že jejich armáda není schopná se obnovit. "Jde o více a více primitivní sílu, špatně vycvičenou a vedenou, kterou žene vpřed pouze strach," tvrdí vojenští historikové pro The Atlantic.
Na druhou stranu se zdá, že Ukrajinci si vylepšili zásoby většiny typů zbraní. Jejich vlastní výroba, a to nejen dronů (jen v letošním roce chtějí vyrobit 4 miliony), dosáhla podle O’Brien a Cohena impozantní úrovně. Podle nich drony nahradily dělostřelectvo jako nejúčinnější systém na bojišti a způsobují až 70 % ruských ztrát. "Silný ukrajinský obranný průmysl inovuje rychleji a efektivněji než Rusko a jeho spojenci," myslí si vojenští historikové.
Podle autorů může například Evropa pomoci právě s drony. Má kapacity na výrobu motorů pro bezpilotní letouny dlouhého doletu, které napadená země používá k útokům na ruské rafinérie a snižuje tak ruskou produkci ropy. Některé dosud neposkytnuté evropské systémy, jako například německé řízené střely Taurus, by mohly výhody Ukrajiny ještě zvýšit.
Opotřebovávací války jsou závislé na průmyslové základně. "Jen Evropská unie má HDP asi desetkrát vyšší než Rusko, a pokud k tomuto přidáte Velkou Británii a Norsko, nerovnováha ve prospěch Ukrajiny se ještě zvýší," připomínají O’Brien a Cohen s tím, že Ukrajina si už dokáže vyrobit čtyřicet procent vojenských kapacit sama.
Ukrajina podle nich není na pokraji zhroucení a je to Rusko, kdo prohrává opotřebovávací válku, což by činilo opětovné rozhodnutí Trumpovy administrativy stopnout dodávky zbraní obzvláště krátkozrakým a tragickým. "Ukrajina má spoustu karet, i když je Trump a Vance nevidí. Kdyby se američtí představitelé dokázali přimět k tlaku na Rusko srovnatelnému s tím, jaký vyvíjejí na Ukrajinu, mohli by jí pomoci dosáhnout něčeho, co by se mnohem více podobalo vítězství."