Peníze chybí některým menším obcím, ale i ve větších městech. Například v Brně nebo ve Zlíně.

Konsolidační balíček výrazně navýšil daň z nemovitosti a vláda ustoupila požadavku obcí, aby jim celý výnos zůstal. Výměnou za to jim ale snížila podíl na celostátním výběru daně z přidané hodnoty a daní z příjmu fyzických a právnických osob. Ten jim garantuje zákon.

Výpočty slibovaly, že radnice o nic nepřijdou a budou "na svém". Taková byla dohoda.

Jenže teď se ukazuje, že škrty v daňových výnosech byly významnější než vyšší příjem z daně z nemovitosti.

"Není to tak, jak nám slibovali, že bychom na tom neměli nic tratit," říká předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.

"V tuto chvíli tratíme a obce musí přehodnotit své provozní výdaje, nebo budou muset hledat buď v omezení některých výdajů, anebo budou zvyšovat například koeficient daně z nemovitosti. Anebo poplatky, které účtují občanům," upozorňuje Lukl.

Svaz měst a obcí chce situaci řešit s ministerstvem financí. "Dopadlo to přesně podle toho, před čím jsme varovali," říká Lukl. "Schůzku s panem ministrem máme začátkem září," dodává.

Podle něj byl problém v tom, že výpočty, podle kterých se rozdělují výnosy z daní, stojí na vládních odhadech růstu ekonomiky, které vůbec nevycházejí. 

Například loňský růst vláda předloni v srpnu původně odhadovala na 2,3 %. A na tomto čísle stavěla loňský rozpočet. Nakonec se ale ekonomika posunula jen o 1,2 procenta.

Podobná "sekera" přitom hrozí i letos. Vláda v odhadech, na kterých stavěla svůj letošní rozpočet, počítala s tím, že ekonomika letos poroste tempem 2,7 procenta. A už teď je jasné, že to nemůže vyjít. I experti snižují své odhady.

Například poradenská společnost Deloitte odhadla "pouhých" 1,6 procenta.

Každý procentní bod růstu ekonomiky přitom může znamenat pro státní rozpočet desítky miliard na výběru daní navíc.

Některá města otevřeně přiznávají, že jsou v minusu. "V případě města Brna nepokryl vyšší výnos daně z nemovitých věcí "ztrátu" způsobenou snížením podílu obcí na sdílených daních v rozpočtovém určení daní," uvedl mluvčí Brna Filip Poňuchálek.

Město zvyšovalo poplatky za svoz odpadu letos. Z 670 na 900. O dalším zvyšování se zatím neuvažuje, nicméně i o tom letošním se rozhodovalo až na konci loňského roku.

Poplatky například za psy si v Brně městské části účtují samy. "My už to zvyšovat nemůžeme, jsme na maximu," říká například starosta městské části Brno Židenice Petr Kunc. Zákon totiž omezuje výši poplatku za psy na tisíc pět set korun ročně.

"Když srovnáme polovinu letošního roku se stejným obdobím loňska, tak jsme minus 45 milionů korun," tvrdí primátor Zlína Jiří Korec (ANO). Podle něj se na tom podepsaly právě změny, které přinesl konsolidační balíček a následné změny v rozpočtovém určení daní.

"Nevychází to, škrtáme, kde můžeme," říká Korec. Vedení Zlína zatím neví, zda bude zvyšovat městské poplatky. "V současné době diskutujeme všechny varianty," tvrdí primátor.

Město chce hledat úspory, hospodaří s rozpočtem přesahujícím dvě miliardy, nicméně najít desítky milionů prý nepůjde hladce. "Budeme si analyzovat příjmy, ty se nám nezvyšují," namítá Korec. Naproti tomu výdaje rostou svižným tempem.

Zlín se už dřív snažil zvýšit místní koeficient daně z nemovitosti. Když ale vyšlo najevo, že vláda plánuje v rámci úsporného balíčku zvýšit celkovou sazbu daně z nemovitosti, rozhodlo se vedení města svůj koeficient zpátky snížit. Teď už se městu zvyšovat daň nechce. Zdražování jiných plateb ale nevylučuje.

"Pokud se situace nezlepší nebo nedojde ke změně v rozpočtovém určení daní, budeme muset nějaké poplatky navýšit, cena těch služeb roste, ať už je to cena městské hromadné dopravy, nebo cena služeb," popisuje situaci Korec.

Další zdražování poplatků například za odpad nevylučuje ani starosta Jesenice, kde se poplatek za svoz odpadu zvyšoval už letos, a to o pětadvacet procent.

Podle starosty Jesenice rostou náklady, ke kterým nejsou adekvátní příjmy.

"Náklady, ať už na samotnou likvidaci odpadu, nebo na jeho svoz, rostou a budeme tomu muset do budoucna přizpůsobit výši poplatku. Tím neříkám, že to bude každý rok, ale tak jednou za dva roky," říká starosta Jesenice Pavel Smutný (Nezávislí pro Jesenici).

Podle Františka Lukla se řada radnic bude rozhodovat až na podzim po schůzce na ministerstvu financí, zda budou některé poplatky zvyšovat. Vzhledem k tomu, že se blíží volby, Lukl uznává, že čekat změny lze až od příští vlády.

Ministerstvo financí zdůrazňuje, že vláda už ustoupila požadavkům obcí, aby si mohly nechat celý výnos daně z nemovitosti. Ten byl odhadován na deset miliard korun. A naznačuje, že si možná zmíněné daně z nemovitostí nenastavují správně její výši.

"Obce získaly nové nástroje, aby mohly lépe cílit svá rozhodnutí ohledně výše této daně. Je žádoucí, aby obce provedly revizi, zda využívají veškeré zákonné možnosti, jak optimalizovat výnos daně z nemovitosti," tvrdí mluvčí resortu financí Stefan Fous.

K negativním dopadům na daňové příjmy vybraných obcí ale mohlo podle ministerstva financí dojít také kvůli zdanění hazardu. "Změna zákona totiž odstranila extrémy, kdy úzká skupina obcí dlouhodobě profitovala z tzv. lokálního hazardu. V tomto směru šlo nicméně o změnu žádoucí," uzavírá Fous.

Některé radnice přitom odmítají dál zvyšovat daně z nemovitostí a snaží se získat do rozpočtu peníze jinak. Zvýšit příjmy pro obec chce například starostka Orlického Podhůří Marie Kršková (KDU-ČSL), které pomáhají obecní lesy. "Začali jsme více těžit dřevo," řekla Kršková.