"Třípokojový byt jsem získal po rodičích. Jeho padesátileté obývání bez velkých úprav si nevyhnutelně žádalo rekonstrukci. S tou jsem sice nespěchal, ale kromě toho, že náklady na přestavbu v poslední době rostly stále výrazněji, zalíbila se možnost účastnit se přestavby panelákového bytu mému synovi, který je architektem," popisuje výtvarník Jan Bárta motivaci k rekonstrukci

Aby byt odpovídal moderním požadavkům i přáním, vznikl jeden propojený a designový prostor, do kterého byly umístěny tři funkční boxy - každý se specifickou rolí. Místo sjednocuje betonová podlaha a pás oken. 

"Pojetí bytu jako jediného prostoru se třemi výraznými objekty poskytovalo dostatek volného a prosvětleného místa. V jednom boxu s prosklenou stěnou do pracovny byl v návrhu umístěn sprchový kout s umyvadlem, toaletou a automatickou pračkou. Je v něm také z vnější strany prostor pro mikrovlnnou troubu, lednici a nádobí spolu s policemi pro další kuchyňské potřeby. Druhý box s průhledem z laminátu slouží jako předěl mezi denní částí prostoru a místem pro spaní. V boxu jsou další úložné prostory a místo k uložení šatstva," líčí.

Dominantou kuchyňské části se stal kuchyňský pult, kterým prochází nosný sloup přímo skrz pracovní desku.

Údiv z materiálu

Všechny hlavní prvky jsou po celém svém obvodu opláštěny deskami z recyklovaného materiálu PackWall, které jsou použitelné i na provozně náročnější části nábytku - jako třeba otevíravé či výsuvné části kuchyňského ostrova nebo šatní skříně.

"Hosty, kterých jsem ve svém bytě uvítal už celou řadu, udivuje materiál sestavený z desek vyrobených z odpadového materiálu. Zpracování vnímají jako příjemně kontrastující a oživující prostor tónovaný do světle šedé," tvrdí.

Ač se návrh mohl některým známým jevit jako příliš odvážný, Bárta měl jasno. "Pravda, několika mým známým, vrstevníkům především, se návrh na přestavbu zdál odvážný, ale mně se zdálo, že když už se přestavuje, mělo by se mé bydlení stát opravdu moderním a příjemným místem k pobývání," dodává.

Záliby a odkaz

Důraz byl kladen i na jeho životní styl. "V návrhu bylo pamatováno na mou zálibu ve vaření. S dostatkem prostoru návrh počítal také pro moje výtvarné aktivity. Nejčastěji využívám místo za sporákem a s ohledem na práci s potravinami oceňuji rovněž velmi jednoduchou možnost úklidu podlahy z litého betonu," vypráví.

Byt se stal domovem, který odráží vztah otce a syna a sdílení hodnot i vzpomínek. "Ač už ani svým věkem nepatřím mezi přívržence avantgardy, cítím se zde opravdu jako doma. Za obrovskou výhodu považuji umístění bytu v sedmém, tedy nejvyšším patře domu," uzavírá.

Nemovitost, kterou kdysi obývali rodiče výtvarníka, se tak pod rukama další generace proměnila v bydlení se současnými prvky. A co víc? Je plná světla, volnosti a především rodinné kontinuity.