Podle předpovědi má v pondělí pršet méně než o víkendu, který byl pro část země katastrofický. Mají některé oblasti nejhorší za sebou?

Některé oblasti ano, především severní Morava. Na druhou stranu zítra čekáme výraznější srážky na Šumavě a v Novohradských horách, tam se to může komplikovat. K problémům může docházet ještě také na Vltavě, Malši či Lužnici, protože i tam je povodí nasycené a řeky poměrně vystoupané. Pokud tam spadnou další srážky, může to být problém.

Dosáhly tedy povodně o víkendu vrcholu katastrofických následků, zejména na nejvíce ohrožených místech?

Takto jednoduše se to říct nedá. Na horních tocích už situace může být lepší, protože srážek už mnoho nepředpokládáme. Jenže na množství toků ještě voda stoupá, a to například na celém povodí Odry, kam patří i Opava. Také situace na Labi ještě nebude jednoduchá, protože bude výrazně stoupat, takže tam se musí ještě připravit opatření. Z hlediska srážek, tedy kromě pondělí na jihozápadě, to bude určitě lepší. Ale u povodňové situace nás čeká ještě nejméně několik nepříjemných dní. 

V Jeseníkách se předpovědi množství srážek zatím docela různí. Co mají čekat lidé v zatopených obcích?

Přímo v Jeseníkách už mnoho srážek nečekáme. Rozhodně ne v takovém rozsahu jako o víkendu. Pokud tam nějaké srážky budou, bude to maximálně do 30 až 40 milimetrů v nejvyšších oblastech, ale plošně většinou 10 až 20 milimetrů, což by už zásadně nemělo ovlivnit aktuální stav. Pršet tam ale ještě bude, což není dobré pro psychiku lidí. Pro spoustu z nich už jen samotný déšť bude nepříjemným signálem.

Co mírnější srážky v těchto oblastech udělají s povodněmi?

Tam, kde už bude tok klesat, se může pokles zastavit. Přechodně se hladina může i rozkolísat. Nicméně mírnější déšť by už další komplikace způsobovat neměl. 

Premiér Petr Fiala řekl, že se déšť posouvá na západ. Jak na tom bude v noci a zítra Praha a střední Čechy?

Určitě nečekejme katastrofu. V Praze se v podstatě srážky rozložily. Teprve teď bude pršet na Berounce a naopak zase už nebude tolik pršet na Sázavě. Lze tedy manipulovat i s Vltavskou kaskádou tak, aby se daly regulovat přítoky z Vltavy do Labe. Celkově zde situace není tak nepříznivá jako na severní Moravě.

V tuto chvíli to vypadá, že by se v Praze na Vltavě měla hladina pohybovat někde kolem prvního, možná druhého stupně povodňové aktivity. To je nesrovnatelné se severní Moravou. Na řece Bělé a na řece Opavě hladiny dosáhly stoletých vod, což je velmi mimořádná situace. Dokonce překročily rok 1997.

V úterý se má počasí v celé zemi zlepšit a déšť ustupovat. Jak to pomůže zaplaveným oblastem?

V úterý během dne srážky prakticky ustanou a budou se vyskytovat jenom ojedinělé přeháňky. Zhruba od středy bude i slunečno a poměrně teplo. Teploty by měly překračovat 20 stupňů Celsia, takže se dá předpokládat, že vývoj počasí bude příznivý. To ale neznamená, že voda hned opadne.

Naopak na dolních tocích a na velkých řekách, především na Moravě a Labi, budeme ještě čekat, než doteče voda z horních a středních toků. Může se stát, že voda opadne až někdy na konci příštího týdne.

Například v Ústí nad Labem se kulminace předpokládá až ve středu. Třetí stupeň povodňové aktivity tam ještě nějaký čas bude, a to možná i ve čtvrtek a v pátek. Omezení z toho plynoucí potrvají i na dalších tocích, třeba na Moravě. Na horních a malých tocích voda opadne poměrně rychle, jakmile ustanou srážky.

Lidé z některých zatopených obcí na Jesenicku hlásí, že je to horší než v roce 1997. Jsou letošní povodně skutečně horší?

Je předčasné to srovnávat komplexně, protože řada toků ještě roste a nevíme zatím, jakých hodnot dosáhnou. Máme sice odhady, ale ty se vždycky od reality mohou trochu lišit. Ale například Bělá a Opava už překročily hodnoty z roku 1997.

V pátek jste říkal, že mohou být vyplaveny i obce, které nejsou u řek. Naplnilo se to?

Ano, na některých místech se voda už vůbec nevsakovala, proudila čistě z polí nebo z lesů. Tudíž k zaplavení obcí docházelo, přestože nejsou bezprostředně u řek. Je to rizikové. Apeluji proto na lidi, aby raději nevjížděli do cest, přes které teče voda. Může se celkem snadno stát, že i taková voda auto unese a člověk nad ním ztratí kontrolu. Ostatně jeden takový případ jsme na severní Moravě zaznamenali.

Začátek září provázely tropické teploty a prakticky celé léto bylo velké sucho. Z jakého důvodu došlo v půlce září k této náhlé proměně počasí?  

Je to neobvyklé. Je to dané tím, jak výrazně teplejší je atmosféra a moře. Občas dojde ke změně situace tak, že se vytvoří tlaková níž, která velmi zvolna přechází střední Evropu. V minulosti jsme takové případy měli a často je doprovázely vydatné srážky. V letech 1997, 2002 nebo 2013 i povodněmi. Je to vždycky o tom, jak rychle dokáže tlaková níže opustit území a pohybovat se blízko. Pokud se zde pohybuje delší dobu, je situace horší.

Momentálně jsou velmi teplé vody moří v okolí. A bylo to tak i v uplynulém týdnu. Baltské i Středozemní moře byly nadprůměrně teplé. Jejich teplota o dva až tři stupně překonávala průměrnou teplotu obvyklou pro září. Jaderské moře mělo kolem 26 stupňů, což je na září už poměrně vysoká hodnota, která dříve nebývala ani v létě.

Právě teplota moří v souvislosti s vlhkostí, která z nich pochází, přináší výrazně více vlhkosti, než bývá obvyklé. Dlouhodobě se otepluje. Teplá sezona, která obvykle končila na konci srpna, se protahuje a v průměru trvá každý rok déle. Letos to vyšlo až do září. Situace, které jsme obvykle spíše zažívali někdy v červenci, v srpnu, případně v červnu, dnes máme v půlce září.