5 0 0 22.04.2025
Zprávu serveru Novinky.cz, který o Höschlově skonu informoval jako první, potvrdil mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Od 90. let působil Höschl jako děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jako přednosta psychiatrické kliniky této fakulty. V letech 2007 a 2008 byl prezidentem Evropské psychiatrické asociace a 2008 a 2009 prezidentem Federace evropských lékařských akademií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a mimo jiné laureátem ocenění Česká hlava z roku 2008.
Řadu dalších ocenění získal za svou práci v posledních dvou letech. Loni v říjnu například Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě. "Nenominujeme ho za vynález nového léku, ale za jeho celoživotní úsilí destigmatizovat duševní onemocnění a reformovat péči o pacienty. Díky jeho práci lidé přestávají mít strach vyhledat odbornou pomoc," řekl tehdy předseda vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka.
Vedle svého přínosu pro psychiatrii se Höschl věnoval vědeckému výzkumu, a to zejména v oblasti biologické psychiatrie a neuroendokrinologie. Je autorem učebnice pro studenty psychiatrie, publikoval desítky odborných prací a přednášel i pro veřejnost. "Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. I když se nám podařilo v boji proti stigmatizaci pokročit, je třeba neustále pokračovat," uvedl k Ceně Neuron v říjnu 2024.
Na podzim 2023 mu lékaři diagnostikovali multisystémovou atrofii, neurodegenerativní onemocnění, které má podobné příznaky jako parkinsonismus. Postupně ochabuje, či dokonce vypovídá službu svalstvo.
"Snažím se tomu nepodléhat, ale strašně se vám sníží možnosti. Dostáváte se do různých pastí, kde se cítíte naprosto bezmocný. Jste jako Řehoř Samsa, který se ráno probudí jako brouk. A nemůže nic," popsal život s onemocněním na webu Nadace Neuron. "Čas se strašně zrychlil. Jsem extrémně pomalý, přejít místnost mi trvá celou věčnost. Udělám pár základních činností a den je pryč," dodal.