9 0 0 29.08.2025
"Nejvyšší představitel nejmocnější supervelmoci světa funguje jako agent. Nové americké vedení se ve svých krocích viditelně přiklání k Ruské federaci," uvedl prezident v projevu, z něhož citovala televize CNN.
Jeho slova přicházejí v citlivé době. Trumpovo druhé funkční období je poznamenáno změnou amerického postoje k válce na Ukrajině. Zatímco jeho předchůdce Joe Biden kladl důraz na posilování vojenské a ekonomické podpory Kyjevu, Trump v posledních měsících zastavil některé dodávky zbraní a dočasně přerušil sdílení zpravodajských informací s ukrajinskou armádou.
Veřejně přitom opakovaně kritizuje prezidenta Volodymyra Zelenského, což v Evropě i mezi částí amerických politiků vyvolává obavy, zda Washington nerezignoval na roli lídra Západu.
Nedávná tragédie v Kyjevě, kde při ruském raketovém a dronovém útoku zemřelo 23 lidí včetně čtyř dětí, ukázala na kontroverzní tón Bílého domu. Trumpova administrativa totiž srovnala ruský úder s ukrajinskými protiútoky na ruskou infrastrukturu, čímž relativizovala agresi Moskvy a posílila dojem, že USA už nepodporují Ukrajinu bezvýhradně.
Podezření ohledně Trumpových vazeb na Rusko nejsou nová. Už během jeho prvního prezidentského mandátu se jimi zabývalo vyšetřování zvláštního prokurátora, které sice potvrdilo řadu protiprávních kroků jeho okolí, avšak nedospělo k přímému důkazu, že by Trump spolupracoval s ruskými tajnými službami. Přesto se téma pravidelně vrací do veřejné debaty.
Rebelo de Sousa není prvním evropským politikem, který Trumpa obvinil z napojení na Moskvu. Letos na jaře britský poslanec Graham Stuart dokonce naznačil, že Trump mohl být dlouhodobě připravován ruskými bezpečnostními složkami.
Výrok portugalského prezidenta tak zapadá do širšího obrazu nedůvěry, který část evropských lídrů k Trumpovi chová. Otázkou zůstává, zda se jedná jen o ostrou kritiku zahraničněpolitických rozhodnutí, nebo o skutečné obavy, že nejmocnější stát světa směřuje k trvalému geopolitickému obratu.