Ruská diplomacie se dala do pohybu. Kreml podle agentury Bloomberg zvažuje nabídnout Spojeným státům částečné příměří - konkrétně dočasné zastavení raketových a dronových útoků na ukrajinská města.

Tento návrh, označovaný jako "letecké příměří", má být podle ruských činitelů nabídnut pouze v případě, že s ním bude souhlasit i Kyjev. O ukončení války přitom nikdo z ruské strany vážně neuvažuje. Patrně jde o strategický manévr - gesto směrem k prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Witkoff v Moskvě

Spekulace zesílily v souvislosti s příjezdem Trumpova osobního vyslance Steva Witkoffa do Moskvy. Právě s jeho návštěvou Kreml spojuje možnost diplomatického posunu. A především pak i možnost vyhnout se tak tvrdším sankcím, které Trump hrozí uvalit, pokud do 8. srpna nedojde k příměří.

Zdroje blízké Kremlu pro agenturu Bloomberg uvedly, že Putinův tým se snaží Trumpa "uchlácholit". Dát mu možnost ukázat domácím voličům, že jeho tvrdá rétorika přináší výsledky.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sice odmítl komentovat konkrétní návrhy, ale potvrdil, že schůzky s Witkoffem "mají význam". Podle analytiků spojených s Kremlem má Trump dostat jakýsi "politický dárek". "Takovým darem by mohlo být právě letecké příměří," uvedl pro Bloomberg politolog Sergej Markov.

Trumpova válka

Nápad ohledně příměří poprvé zazněl už v červnu z úst běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, když se setkal s Trumpovým poradcem Keithem Kelloggem. Sám Lukašenko o myšlence jednal s Putinem začátkem srpna, ale ruský prezident se k ní veřejně nevyjádřil.

Trump mezitím stupňuje tlak a zároveň se čím dál víc zaplétá do války, kterou slíbil ukončit. Zpočátku ji bagatelizoval, tvrdil, že ji vyřeší do 24 hodin, a útočil na spojence v NATO, kteří podle něj "neplatí dost". Po nástupu do funkce však Trump rychle zjistil, že válka není jen zahraničněpolitický problém jeho předchůdců - ale nyní i jeho vlastní.

Ve snaze přimět Moskvu ke změně kurzu stanovil Trump původně padesátidenní lhůtu pro dosažení příměří. Později ji však výrazně zkrátil. A nový termín, kdy má Rusko válku ukončit, vyprší již 8. srpna. Důvodem bylo prý zklamání z ruského prezidenta, který podle Trumpa neprojevil dostatečnou ochotu k dohodě.

Sankce na Indii i Čínu

V mezičase americký prezident přiostřil rétoriku: začal veřejně odpovídat na ruské jaderné výhrůžky vlastními hrozbami a zvažuje uvalení sekundárních sankcí na klíčové odběratele ruské ropy - především na Indii a Čínu. Právě tyto dvě země představují pro ruskou ekonomiku během války zásadní oporu.

Indie se proti Trumpovým hrozbám ohradila a označila západní kritiku svých nákupů ruské ropy za nepřijatelnou. Zároveň dala jasně najevo, že hodlá hájit své národní zájmy. Čína, na kterou Trump rovněž tlačí, zůstává zatím opatrná, avšak její energetická závislost na Rusku jí prostor pro ústupky výrazně omezuje.

Kreml se snaží hledat alternativní scénáře. Cokoli, co by Trump mohl prezentovat jako úspěch - třeba i jen přechodné zastavení útoků - může být pro Moskvu výhodnější než otevřená konfrontace se sankcemi.

Zelenskyj chce jednat s Putinem

Ani Kyjev však v této hře není pasivní. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Putina k přímému jednání, ale odpovědí mu bylo jen vágní prohlášení o "nedokončené práci" na expertní úrovni. Putin tím podle kritiků znovu ukázal, že o mír fakticky nestojí. Pouze o čas, nové územní zisky a oslabení protivníků.

Ať Trump chce, nebo ne, nese politickou i morální odpovědnost za další vývoj. Stejně jako kdysi Barack Obama "zdědil" války v Iráku a Afghánistánu, i Trump si nyní musí poradit s konfliktem, který se vymyká jednoduchým řešením.