Navzdory vysokým vojenským a ekonomickým nákladům prokázalo Rusko značnou adaptabilitu, soudí američtí zpravodajci ve výroční zprávě CIA. Mobilizace vojensko-průmyslového komplexu a podpora ze strany Číny, Íránu či Severní Koreje umožnily Moskvě udržet strategickou stabilitu. Ruské ozbrojené síly, zejména letectvo a námořnictvo, zůstávají moderní a schopné, zatímco jaderné odstrašení i asymetrické schopnosti jako podmořská válka či vesmírné operace představují trvalou hrozbu pro USA a jejich spojence.

Zkušenosti získané v boji proti západním zbraním na Ukrajině posílily ruskou vojenskou efektivitu. Tyto poznatky mohou být sdíleny s dalšími spojenci Moskvy, což představuje výzvu pro budoucí obranu USA.

Výdaje Moskvy na obranu a investice do obranně-průmyslových kapacit se budou i nadále zvyšovat a umožní vysokou úroveň výroby prostředků zajišťujících kritické vojenské schopnosti, jako je dělostřelectvo, rakety dlouhého doletu, bezpilotní letouny a klouzavé bomby. To zajistí, že si Rusko udrží palebnou převahu nad Ukrajinou, míní zpravodajci.

Putin nemá konkurenci 

Prezident Vladimir Putin je podle nich odhodlán pokračovat v konfliktu, který považuje za klíčový moment v soupeření se Západem i za součást svého osobního odkazu. Většina ruského obyvatelstva válku pasivně přijímá, vznik alternativy k Putinovi je méně pravděpodobný než kdykoli během čtvrtstoletí jeho vlády.

Rusko přitom čelí značným ztrátám - Američané napočítali více než 750 tisíc mrtvých či zraněných vojáků. To je víc než ve všech ruských (potažmo sovětských válkách od konce druhé světové války dohromady. Přesto jsou Rusové schopni rekrutovat dostatečný počet personálu k doplnění ztrát. Tamní ekonomika sice čelí dlouhodobým makroekonomickým problémům, ale zvládá vyrábět (nebo dovážet) dostatek vojenské techniky pro jednotky na bojišti.

Moskva za to ovšem platí zvyšující se závislostí na Číně a dalších spojencích, což omezuje ruské zahraničněpolitické možnosti. Invaze zároveň oslabila ruský vliv i v postsovětském prostoru, kde státy jako Arménie, Moldavsko a některé středoasijské republiky hledají alternativní partnery, což ohrožuje Putinovu vizi eurasijské unie. Navíc Finsko a Švédsko vstoupily do NATO, což izolovalo Rusko ještě víc.

Limity ruské strategie 

Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj projevili ochotu jednat spolu o příměří za účasti Spojených států. Přesto však oba prezidenti považují rizika vleklé války za menší hrozbu než rizika neuspokojivého urovnání.

Rusko-ukrajinská válka tak nadále formuje globální geopolitiku. Přestože Moskva prokázala překvapivou odolnost, její ambice stát se nepostradatelným globálním hráčem jsou omezeny vysokými náklady konfliktu a snahou udržet (a rozšířit) svou zónu vlivu a zároveň udržet vnitropolitickou stabilitu. Nicméně ztráta mezinárodní reputace, závislost na Číně a oslabení vlivu v postsovětském prostoru naznačují limity ruské strategie, vyvozuje CIA.