Kategorie zpráv

"Rusové měli vlastně štěstí." Seizmolog vysvětluje obří zemětřesení a tsunami

"Rusové měli vlastně štěstí." Seizmolog vysvětluje obří zemětřesení a tsunami; Zdroj foto: Reuters

Co o zemětřesení, které udeřilo v 1:24 středoevropského času v oblasti vzdálené 119 kilometrů východo-jihovýchodně od ruského města Petropavlovsk-Kamčatski, zatím víme?

Odehrálo se v oblasti, která není tak dobře monitorovaná, takže nebudeme mít detaily. Vycházíme ze záznamů, které se získávají po celém světě, a víme, že v oblasti Kamčatky se objevily otřesy o síle 8,8 magnitudy. Víme, že to bylo relativně mělké zemětřesení, trhlina měla asi 300-400 kilometrů, takže to bylo obrovské.

Oblast setkávání litosférických desek má tisíce kilometrů. V tom jednom konkrétním místě pak zanořování neprobíhá plynule, ale zůstanou zaklesnuté a v jeden moment se ona naakumulovaná energie uvolní.

Fyzika je tak komplikovaná, že velikost zemětřesení neumíme předpovídat, ale můžeme očekávat, že k něčemu podobnému zrovna na tom místě dojde.

Konktrétně tato oblast je známá tím, že se tam zanořuje Tichooceánská deska pod Euroasijskou, poblíž Ochotského moře, a je to seizmicky aktivní oblast.

Když se podívám na mapu, vyplývá z ni, že zemětřesení s magnitudou byly v blízkosti tohoto místa v letech 1952, 1958, 1994, 2007 či 2006. V roce 1952 tam byla magnituda 9, šlo o jedno z nejsilnějších měřených zemětřesení.

Jak vlastně zemětřesení vyvolá vlnu tsunami?

Jedna deska se snaží tlačit pod druhou a jak jsou pod sebou zaseklé, tak se na sebe začnou nahrnovat - opravdu se elasticky deformují, tak trochu se prohýbají.

Měří se to pomocí GPS a třeba Japonsko se celé různě nadzvedává a během zemětřesení se všechno vrátí do původního stavu. A tím pádem se ta deska narovná zpátky a nadzvedne obrovskou masu vody, na vzdálenosti oněch 300 kilometrů a tím to celé jakoby "vyšplouchne". Tím vznikne vlna tsunami, která teď putuje Tichým oceánem.

Z Ruska moc informací nemáme, takže nevíme, jak to tam dopadlo, ale štěstí je, že ta oblast je poměrně málo obydlená. Tsunami nejspíš přijde do Japonska nebo na Havaj (krátce po rozhovoru k tomu skutečně došlo - pozn. red.).

Jakou rychlostí se vlna tsunami šíří?

Vlny jdou v rychlosti nějakých necelých tisíc kilometrů za hodinu. A čekal bych, že tam první už mezitím dorazily.

(Vzdálenost z Japonska na Kamčatku je přibližně tisíc až tři tisíce kilometrů, u pobřeží rychlost vlny klesá, tsunami navíc přichází v několika vlnách - pozn. red.).

Jak vysoká může být hlavní vlna? Pamatuju si záběry z katastrofy v Thajsku před více než dvaceti lety, tam byla velmi vysoká.

Řekl bych, že to může být podobně. Otázka ovšem je, jak hluboko zemětřesení skončilo, jestli náhodou neskončilo třeba pět kilometrů pod povrchem - pak by vlna tsunami nebyla až tak vysoká. Ale pokud by trhlina dorazila až k oceánskému dnu, tak by mohla být podobná tsunami, jež tehdy udeřila na Sumatře.

Zpravidla po jednom zemětřesení přicházejí další, dá se něco podobného očekávat i na Kamčatce?

Ano, když se dívám na současnou mapu seizmické aktivity, tak tam vzniká strašně moc zemětřesení. Dopoledne je to 6,3, pak zase 6,9 magnitudy, což znamená, že magnituda následných otřesů je nižší zhruba o jedničku. 

To jsou všechno obrovské síly, a je vlastně štěstí, že oblast okolo je velmi málo obydlená. V Itálii nebo v Řecku by to bylo katastrofální, podobná trhlina na podobné délce byla v roce 2023 v Turecku.