Hlavní město Belgie a sídlo Evropské komise se potýká s dlouhodobým nárůstem střelby související s drogovým obchodem. Brusel se tak spolu s francouzskou Marseille a italskou Neapolí řadí k městům s nejvyšší mírou násilí spojenou se střelnými zbraněmi, uvádí list The Brussel Times.

Zatímco v roce 2022 došlo v metropoli k 56 přestřelkám a třem úmrtím, v loňském roce jich bylo 92 a vyústily v devět obětí. V letošním roce už bylo zaznamenáno 57 přestřelek, z nichž 20 se odehrálo jen během léta, informoval bruselský prokurátor Julien Moinil, který je kvůli výhrůžkám gangů pod policejní ochranou.

Vojenské hlídky v ulicích

Jak píše server Politico, podle plánu ministra Quintina by v boji proti této vlně bezprecedentního násilí měli pomoci vojáci belgické armády, kteří by po městě hlídkovali ve společných jednotkách s policií. Soustředit by se měli zejména na stanice metra a problémové čtvrti, jako je sídliště Peterbos na jihozápadě Bruselu, které je z velké míry obydleno rodinami migrantů ze severní a subsaharské Afriky a má ve městě pověst tzv. no-go zóny.

Ministr pro deník De Standaard uvedl, že politické rozhodnutí o nasazení vojáků již bylo přijato, nicméně je třeba ještě doladit detaily.

"Musíme znovu převzít kontrolu"

Ministr obrany Theo Francken v sobotu na síti X potvrdil, že právní rámec je připraven a návrh bude brzy zaslán Radě ministrů. "Naše hlavní město Brusel je z hlediska bezpečnosti katastrofální. Musíme znovu převzít kontrolu," napsal Francken.

Quintinův návrh je součástí širšího "plánu pro velká města", který mimo jiné zahrnuje také zvýšení kamerového dohledu. Kromě Bruselu se tento plán týká měst Antverpy, Gent, Lutych, Charleroi a Mons.

Plány na nasazení vojáků byly ostře kritizovány poslancem Socialistické strany Ridouanem Chahidem. Podle něj je opatření "přiznáním bezmocnosti" a podkopává důvěru v policii, místo aby zvyšovalo veřejnou bezpečnost.

Evropský uzel zločinu

Belgické přístavy jsou jednou z hlavních vstupních bran pro příliv kokainu z Latinské Ameriky do Evropy. A díky blízkosti metropolím, jako je Paříž, Rotterdam nebo Kolín nad Rýnem, je Belgie ideální tranzitní zemí pro pašování drog, zbraní i lidí.

Mezi nejvlivnější zločinecké organizace v zemi patří marocko-nizozemská Mocro Maffia. Ovšem působí zde i další severoafrické, albánské a turecké skupiny, které často verbují ještě nezletilé příslušníky ve vyloučených lokalitách.

Jednou z takových je bruselský Molenbeek, který je vedle aktivit kriminálních skupin známý jako "džihádistická základna Evropy". Právě odtud pocházeli nebo se zde skrývali pachatelé teroristických útoků v Paříži a Bruselu a čtvrť se stala symbolem islamistické radikalizace v Evropě.