3 0 0 11.06.2025
"Lidé se zdravotním postižením se setkávají se šikanou, ponižováním, nerespektováním handicapu a neadekvátními nabídkami práce. Muži po obrně je nabízen úklid, ostraha či práce ve výškách. Nevidomá žena s vysokoškolským vzděláním nemůže pracovat ve středisku rané péče pro děti se zrakovým postižením, protože nemá řidičák. Těžce slabozraká žena nemůže jako postižená dělat ani dobrovolníka v nemocnici," říká k příběhům z dokumentu kreativní producentka a dramaturgyně Lenka Poláková.
Dokument se zabývá problematickými praktikami zaměstnávání lidí se zdravotním postižením (OZP), kteří jsou v České republice jednou z nejpočetnějších specifických minorit. Lidí s nějakou formou zdravotního postižení je v naší společnosti více než milion. Tvoří tak dlouhodobě 15 až 20 procent z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.
Hlavní postavou je Tomáš Melichařík, zdravotně postižený student sociální pedagogiky z Valašska, který se po nepříjemné zkušenosti se zaměstnáním v chráněné dílně pustil do výzkumné práce. Spolu s ním v dokumentu vystupuje řada dalších osob se zdravotním postižením s vlastními zážitky a zkušenostmi.
"Za pomoci Tomáše a jeho studie jsme dokument po dvou letech dali dohromady. Vystupují v něm lidé s průkazem OZP, ale samozřejmě většina mluvit na kameru nechtěla, a to ani anonymně. Přesto si nesmírně vážím setkání s nimi i bez kamer," říká režisérka Šárka Maixnerová.
Při natáčení tvůrci pracovali i se skrytou kamerou. "Bylo potřeba vše ověřit a divákovi přinést důkaz. Skrytá kamera je ale jen minoritní částí pořadu, nicméně je důležitá právě pro potvrzení zkušeností lidí s OZP s nabídkou práce," vysvětluje režisérka.
Dokument ukazuje, že se ze zaměstnávání OZP stal výnosný byznys - například chráněné dílny nemusí prodávat jen své vlastní výrobky, mohou se z nich jednoduše stát lukrativní e-shopy. OZP jsou často najímáni jako levná pracovní síla, jsou vykořisťováni a šikanováni. Běžné je vykazování černých duší, dvanáctihodinové směny či okrádání o výplatu. "Tristním zjištěním či potvrzením bylo, že se u nás stále vesele obchoduje s bezmocí. Pozitivním je pak fakt, že se už mnozí nebojí veřejně ozvat," dodává režisérka.