Talentovaná herečka a maminka čtyř synů to neměla v životě jednoduché. Propukly u ní těžké deprese a skončila v péči psychiatrů. Musela brát silné léky, aby v životě mohla normálně fungovat. Stranila se společnosti, naplno se věnovala výchově dětí a upozadila svou rozjetou kariéru na úkor rodiny a kariéře dnes již bývalého partnera Ivana Trojana.

Ale to už je pryč. Klára Trojanová najednou rozkvetla, nebojí se otevřeně mluvit o životních překážkách, vypadá naprosto smířeně a s radostí do života. Což jsme se mohli na vlastní oči přesvědčit při natáčení podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.

Herečka nás pozvala do svého krásného bytu u břehu Vltavy. Měla na sobě barevné a velmi lichotivé šaty od známé návrhářky Kateřiny Geislerové a s úsměvem na rtech vypadala jako holčička. Sama přiznává, že má ze života radost a konečně našla sebe samu. Byť podotýká, že to nebyla lehká cesta a ještě není úplně v cíli.

"Trvalo mi to dlouho. V sebelásce jsem pořád na cestě. Řekla bych o sobě, že jsem dost těžký introvert, který pořád sám sebe řeší. Jestli jsem okolím vnímaná dobře. Hodně nad tím přemýšlím, ale už o dost méně než v minulosti. Dokážu nad tím mávnout rukou a většinu času jsem se sebou spokojená," rozpovídala se Klára.

Poprvé sama sebe vzala na výlet. Až v padesáti letech si nadělila dovolenou, kam odjela úplně sama. Většinou se bála být jen ona, byla zvyklá mít kolem sebe vekou rodinu a přátelé, ale ucítila, že je čas si vyzkoušet, že je to sebevědomá žena. Vyzkoušet si, jaké je to být jen se svou osobou a svými pocity a zážitky.

"Jezdila jsem po Bretani sama. Byla jsem zvědavá, jak to zvládnu sama se sebou. Zjistila jsem, že jsem si sama sobě sympatická. Někdo na to nepřijde vůbec. Je pak frustrovaný a naštvaný na celý svět. To mi přijde škoda. Spoustu lidí nedokáže být sama se sebou, protože je to strašně těžké," přiznala Klára. 

Přijmula sama sebe i s chybami, o kterých si myslí, že má. Třeba není spokojená se svým břichem. Snaží se cvičit jógu a pracovat na sobě, ale to jediné by na sobě změnila. Na operaci ani liposukci se nechystá. Po čtyřech dětech vypadá báječně. Víc energie dává do duševního zdraví, než aby řešila jen vzhled.

"Snažím se vnímat své pocity, jaké mi tělo nabízí a co mi vysílá. Nejde to vždycky, ale když poslechnu, co mi tělo říká, je to vlastně dobré. Jsem pak spokojená. Můžu dělat, co opravdu dělat chci. Poslouchám konečně sama sebe. Každý má cestu jinou. U mě je to výsledek mnoha různých terapií, různých přemýšleních sama o sobě. Je za tím hodně práce," vysvětluje herečka, jež přestala po letech brát antidepresiva a cítí se báječně.

Léčba psychedeliky

Slyšela i o léčbě psychedeliky, jež jí přijde velmi zajímavá, ale nikdy ji nepodstoupila. Ale rozhodně ji nezatracuje.

"Psychedelika jsem nezkoušela, ale slyšela jsem o tom. Myslím si, že když je to pod dohledem, může to mít velký účinek. Naštěstí nic takového nepotřebuji, ale nemůžu vědět, jestli mě v životě ještě něco nepostihne. Podle mě je to dobrá cesta," dodala. 

Čtyři děti, čtyři puberty

Po rozchodu s manželem Ivanem Trojanem má herečka dva nezletilé syny ve střídavé péči, dva starší si již žijí své životy. Dlouhé roky žila v domácnosti plné testosteronu. Jak to jako žena vnímala?

"Někdy to bylo a je komplikované, když se ten testosteron nahromadí. Někdy jsem je musela vypakovat z domova, nebo já jsem musela odejít. Já mám ale muže moc ráda a baví mě na nich, že jsou to pořád takoví kluci, když se zadaří. Je to zábavné a roztomilé. Navíc to dává velké pole na citovou vydírku. Když jsem tam sama žena, mohu ty své syny citově vydírat. Ale už mi na to moc neskáčou," směje se známá herečka. 

Čtyřnásobná maminka musela "přežít" období puberty. Má nějakou radu na to, jak toto období zvládnout ve zdraví a nezbláznit se?

"Pořád nevím. Teď nad tím usilovně přemýšlím, protože třináctiletý syn právě začíná být v pubertě a má tu klasickou pubertu. Nahoru, dolu, bílá a černá, nic mezi tím. Během dne se tato nálada vymění i dvacetkrát. Člověk neví, čím ho naštve, čím se urazí a čím naopak odurazí. Jak už je to čtvrté dítě, té energie není tolik. Přistihuji se, že jsem na něj mnohdy naštvaná, ale je to zbytečné," přiznává.

Chápe, že on za to nemůže, protože hormony si s ním momentálně dělají, co chtějí. Je zvědavá, jak to s ním bude ještě těžké. "Pak si můžeme říct, jestli jsem se zbláznila, či nezbláznila," směje se.

Byť dva synové - František a Josef - už odešli z domova a žijí si své života, díky dvěma dalším synům nepociťovala syndrom prázdného hnízda. Přiznává, že dokonce o Pepovi mnohdy i pár týdnů nic neví, protože žije v Ostravě, kde hraje v divadle. Ale nechává syny "dýchat", chce, aby si našli svou vlastní cestu a budovali si nejen kariéry, ale i rodiny.