Nešířit závěry projektu, zejména dopadů ETS 2 na domácnosti, protože se jedná o citlivé téma. S takovým doporučením pracuje u nás početná meziresortní Pracovní skupina pro Sociální klimatický fond. Ten EU vytvořila za účelem řešení energetické a dopravní chudoby v letech 2026-2032 z výnosů emisních povolenek. 

Jinými slovy, za účelem kompenzace zdražení, které nové emisní povolenky způsobí v cenách pohonných hmot, zemního plynu a uhlí k vytápění bytů. A členské země měly za úkol předložit do 30. června Evropské komisi návrh plánu, jak, komu a na co peníze z fondu rozdělí. 

Debatuje se o definici "zranitelné domácnosti" a jejich podpoře, podpoře investic do zateplení, výměny kotlů za ekologičtější, podpoře výstavby dostupného bydlení, renovace domů a bytovek, ale i třeba dotování hromadné dopravy. 

Česko bude mít pro tyto účely k dispozici 50 miliard korun. Komise termín odevzdání plánu nestihla. Stejně jako většina členských zemí na něm ještě pracuje.

Za nedodržení tohoto termínu prý ale žádné sankce nehrozí - na rozdíl od povinného zavedení celé směrnice do zákonů členských zemí. V tom je už Česko jako jedno z mála v EU ve skluzu přes rok. Pokud tak neučiní, hrozí po urgencích ze strany Evropské komise žaloba k Soudnímu dvoru EU, tučná pokuta a v krajním případě i pozastavení jiných dotací, včetně třeba těch zemědělských. 

"Záchranný" sociální fond ale může nabobtnat ještě víc. Mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí tvrdí, že z výnosů z povolenek bude moct stát využít další vyšší desítky miliard korun (v závislosti podle ceny povolenky), které půjdou přímo do Státního fondu životního prostředí na další zlepšování dostupnosti čistých opatření v oblasti dopravy nebo vytápění budov.

"Všechny výnosy musí být investovány na podporu bezemisní dopravy, vytápění a ochranu zranitelných domácností. Cílem je snížení spotřeby fosilních paliv, což pomůže nejen ochraně ovzduší a klimatu, ale také sníží závislost na dovozech paliv z jiných zemí," uvedla mluvčí ministerstva.

A zatímco početné týmy odborníků plus úředníků ministerstev životního prostředí, dopravy, průmyslu, místního rozvoje už finišují s přípravou plánu, jak prostřednictvím unijního sociálního fondu Česko uleví firmám a zranitelným domácnostem od hrozící drahoty, politici se snaží uklidnit veřejnost tvrzením, že nedopustí, aby nějaká drahota vlivem emisních povolenek vůbec nastala.

"Dokud bude hrozit výrazné zdražení benzinu a vytápění, nové emisní povolenky vláda neschválí," uvedl premiér Petr Fiala (ODS) letos v červnu.

Jenže zvrátit či odložit už před dvěma roky schválenou směrnici většina EU nechce a Česko s podporou dalších 17 zemí nemá ani velkou šanci prosadit návrh na zastropování ceny emisních povolenek na základní nastavené hranici - 45 eur za tunu oxidu uhličitého. To by sice ve výsledku pohonné hmoty, zemní plyn a uhlí k vytápění zdražilo také, ale "jen" o několik tisíc korun v součtu za celý rok.

O tom, že zdražení nebude malé, svědčí i cíle povolenkové směrnice a celého Green Dealu - zdražení fosilních paliv by mělo být tak velké, aby motivovalo podniky a občany k přechodu na úspornější a nízkoemisní zdroje, třeba tepelná čerpadla a fotovoltaiku místo uhelného kotle, na zateplování domů a bytů, nebo třeba pořízení nového hybridního automobilu či přímo elektromobilu místo staršího dieselu. 

Odpustky za fosilní paliva zkrátka nebudou levné. Dodavatelé paliv promítnou své platby za povolenky do cen svým odběratelům. Například při ceně povolenky na úrovni 45 eur za tunu vypouštěného oxidu uhličitého to znamená zvýšení nákladů na tankování staršího diesel osobáku se spotřebou 6,5 litru na 100 kilometrů a ročním nájezdem 23 tisíc kilometrů o čtyři až pět tisíc korun za rok.

Při stejně nízké ceně povolenky si k tomu ještě domácnost vytápějící domek kotlem na zemní plyn s roční spotřebou 20 MWh připlatí zhruba pět tisíc.

Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy však několik nezávislých studií z Německa uvádí, že za současných parametrů, aby se plnily cíle Green Dealu, lze očekávat, že v rámci obchodování s povolenkami se jejich cena dostane na rok 2030 na hodnotu 220 až 260 eur.

To znamená výrazně větší zdražení pro domácnosti. I kdyby tržní cena povolenky dosáhla "jen" 100 eur, tak by si podle dostupných kalkulaček výše zmíněná domácnost se starším diesel autem a plynovým kotlem dohromady připlácela k dnešním účtům přes 20 tisíc korun ročně.