Mrzí vás, že na MS odletíte v dost okleštěné sestavě? Rwandu vynechají Mathias Vacek, Pavel Bittner i Jan Hirt.

Rozhodně to není ideální. Bohužel většina profesionálních týmů nedoporučuje svým závodníkům na MS startovat, a závodníci to samozřejmě respektují. Pro to máme pochopení, musíme to brát, jak to je. Nic s tím neuděláme, taková je realita.

Mají profesionální týmy o své závodníky strach? Přeci jen jde o exotické dějiště šampionátu, v Africe bude úplně poprvé.

Týmy uvádí jako své důvody zdravotní rizika, což podle mě není tak závažná hrozba. Byť to nechci zakřiknout. Očkování tam není povinné, jen doporučené, v Kigali by mělo být riziko nějaké nákazy minimální. Stát se může cokoliv, ale to i v kterékoliv evropské zemi. Nevím, jestli je to pravý důvod, nebo týmy chtějí demonstrovat svou sílu tím, že tam závodníky nepošlou. Těžko říct.

Co na Rwandu říkáte vy?

Je to krok do neznáma a chytřejší budeme až po šampionátu. Ale každý rok se tam jezdí závod na úrovni UCI (Mezinárodní cyklistická unie) - Okolo Rwandy. Ten bývá dobře zorganizovaný, je tam hodně fanoušků, místní totiž cyklistiku zbožňují a dokáží udělat skvělou atmosféru. To bude podle mě rozdíl třeba proti Kataru 2016, kde fanoušci nebyli v podstatě žádní a atmosféra byla slabá. Logisticky je pro nás Rwanda náročná, ale to bychom museli závodit jen po Evropě. Před třemi lety byla Austrálie, za rok bude Kanada. Když má zájem i Afrika, není možné ji donekonečna vynechávat.

Jak jste se připravovali organizačně?

Řešili jsme to od loňského září, kdy jsme rezervovali hotel. Letenky jsme kupovali před čtyřmi měsíci, poletíme přímým letem z Bruselu, kola a další věci už tam na nás čekají. Nešťastné je, že takřka okamžitě po MS navazuje mistrovství Evropy ve Francii.

To také některé závodníky od startu v Africe odradilo.

MS končí elitním mužským závodem v neděli 28. září a už ve středu 1. října startují časovky na ME. Někteří naši závodnici přiletí v úterý ráno do Bruselu a hned navazují letem do Lyonu. Světový šampionát se koná v tradičním termínu, ale ten kontinentální pořádá evropská federace, která fixní termín nemá. Bohužel si to Francouzi odsouhlasili takhle.

Na druhou stranu hvězdy jako Tadej Pogačar, Remco Evenepoel nebo třeba Julian Alaphilippe ve Rwandě budou. Takže nepůjde o žádný béčkový podnik, ne?

Ta největší hvězda tam bude, pořád je to mistrovství světa a svou úroveň mít bude. I když jsou tam omluvenky napříč zeměmi, nesnižoval bych to. Titul bude mít stejnou váhu jako jindy.

Povězte ještě, co jste si přes rok o Rwandě zjišťoval?

Hlavně jsme řešili ten hotel, který máme jen dva a půl kilometru od startu a cíle. Nemusí se řešit žádné komplikované přesuny, navíc je to hotel s evropskou kuchyní, máme domluvené vhodné jídlo pro závodníky. Co se týče bezpečnosti a hrozby nemocí, neměl by to být problém. Vezeme si repelenty, antimalarika. Po téhle stránce jsme připraveni.

Závod Okolo Rwandy se jel letos na přelomu února a března a hodně se tehdy řešil válečný konflikt Rwandy se sousední Demokratickou republikou Kongo. Ulevilo se vám, když v červnu země podepsaly mírovou dohodu?

Ano, tohle se naštěstí vyřešilo samo. My jsme to už na jaře konzultovali a bylo nám několikrát řečeno, že oblasti Kigali se konflikt vůbec netýká. Na druhou stranu tam teď člověk odlítá klidnější.

Jaké vás čeká klima a jaké jsou silnice ve Rwandě?

Kvalita silnic by měla být na vysoké úrovni a teploty kolem 20 až 25 stupňů, takže žádný extrém. Jen nadmořská výška je okolo 1700 metrů, což může hrát pro některé závodníky roli. Jinak po téhle stránce nevidím nic zásadního.

Elitní závod mužů má převýšení 5500 metrů a z tohoto pohledu se o něm mluví jako o nejtěžším v historii MS. Jak to vnímáte vy?

Vždycky je závod těžký tak, jak si ho udělají závodníci. Těžký může být i závod s nízkým převýšením. Na papíře to nějak vypadá, ale delší kopec je tam jen jeden, a to ještě v půlce závodu, kdy se z Kigali vyjede mimo městský okruh. Tehdy ještě tempo zpravidla nebývá tak vysoké. Jinak je ale městský okruh celý takový zvlněný, takže tam naskáčou metry.

A ještě asi bude záležet na tom, jaký závod si udělá obhájce titulu Pogačar, že?

Přesně tak. Třeba ujede na začátku větší skupina s někým silným a ostatní pak mohou nechat práci na Slovincích. Samozřejmě Pogačar je největší favorit, ale nemusí to být jednoznačné. Je to jeden závod od nuly, může se stát cokoliv.

S čím bude na MS spokojená česká reprezentace? Je to tak, že si budete hodně cenit každého výsledku v elitní desítce?

Ano, hlavně v kategoriích juniorů a do 23 let je reálné probojovat se do desítky. V elitě to bude výrazně těžší, protože konkurence je velká a nám těch omluvenek přišlo opravdu hodně. Zůstalo to jen na Michaelu Borošovi a Šimonu Vaníčkovi, závodnících z kontinentální úrovně, kteří přes rok nemají tak kvalitní závodní program. Nejezdí takové závody jako kluci z vyšších kategorií. Ale určitě se nejedeme do Rwandy jen zúčastnit, jedeme bojovat o co nejlepší výsledky.

Jako trenér, manažer nebo sportovní ředitel působíte v cyklistice roky. Nemáte o váš sport strach vzhledem k tomu, co se poslední dobou děje? Letošní Vueltu naprosto decimovaly protesty na silnicích a takových incidentů přibývá i v jiných závodech.

Strach o náš sport bych neřekl, ale Vuelta byla rozhodně nešťastná. Tohle do sportu určitě nepatří. Za mě byla chyba i na straně organizátorů, měli s policií komunikovat o nějakém razantnějším zásahu. To hodnotím jen z mého pohledu, ale tohle se prostě nemůže stávat.

Akce propalestinských demonstrantů se opakovaly takřka v každé etapě, do cíle v Madridu se ani nedojelo a chyběl i důstojný ceremoniál. Mrzí vás, že se to stane v závodě Grand Tour, který sleduje celý svět? V tomto směru byla Vuelta ostudná.

Samozřejmě nesouhlasím s formou těch protestů a demonstrací. A mrzí mě, kam až to nechali organizátoři zajít. Podle mě měli být razantnější, mělo by přijít zatýkání a tresty… Moc si nedovedu vysvětlit, že to nechali takhle plynout a neřešilo se to důrazněji.

Ze své podstaty je silniční cyklistika sport, v němž se chování fanoušků těžko reguluje. Jak to řešit?

Je to těžká otázka, ale pořád si myslím, že ta země má vždy určité páky a formy, jak se těchto incidentů zbavit. Nebo je aspoň eliminovat. Takové demonstrace se musí nějakým způsobem rozehnat.