Loni 22. října se ve vojenském kempu asi deset hodin jízdy od hlavního města Keni Nairobi odehrál incident, po němž skončil v nemocnici mladý keňský voják. Při výcviku ho postřelil do břicha příslušník 601. speciálních sil z Prostějova. Jde o elitní jednotku české armády. Nehoda spustila zájem veřejnosti, politiků a médií hned z několika důvodů.

V první řadě jen úzce zasvěcení věděli, že v Keni plní závazky čeští vojáci. Veřejně takovou informaci nebylo možné dohledat. O incidentu se ministryně Černochová dozvěděla s výrazným zpožděním, což nelibě nesla. Především pak v danou chvíli sama netušila, na základě jakého mandátu tam čeští speciálové působí.

Aktuálně.cz nyní získalo dokumenty, podle nichž se pravidla mise vyjasní. Stát se tak má ještě v první půli roku. Ministryně hodlá z působení tuzemských ozbrojených sil v Keni udělat z pohledu ústavy standardní misi. Smyslem je, aby do budoucna, nejen v případě podobné nehody, nemohl nasazení vojáků nikdo zpochybnit.

Spolupráce už od roku 2012

"Přestože z právního posouzení vyplynulo, že dosavadní působení speciálních sil Armády ČR v Keni nebylo protiústavní ani Ústavu neobcházelo, je vládou považováno za žádoucí, aby další působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v Keni za účelem výcviku a poradenství bylo schváleno oběma komorami parlamentu," zní klíčový bod dokumentu.

Z materiálu vyplývá, že armády obou zemí spolupracují už od roku 2012. Úkolem českých sil je hlavně přispět ke schopnostem keňských jednotek v boji proti terorismu, v tomto ohledu pro Keňu představují hrozbu sousední Somálsko, především jeho teroristická organizace aš-Šabáb, Etiopie a Jižní Súdán.

"Právě ze Somálska pronikají ozbrojené skupiny teroristické islamistické organizace aš-Šabáb na keňské území a podnikají útoky proti místnímu obyvatelstvu, diplomatickým a turistickým cílům," popisuje materiál. Stabilita v oblasti je přitom zásadní pro bezpečnost obchodních cest v přilehlém Rudém moři a omezení migračních tras do Evropy.

30 vojáků do konce roku 2026

Spolupráce započala roku 2012 na pozvání keňského ministerstva obrany, její podmínky určily smlouvy uzavřené armádami obou států. V roce 2017 se v Keni zřídilo zahraniční pracoviště s cílem partnerství prohloubit. Za celou dobu prošly výcvikem stovky keňských vojáků. Současný záměr Černochové dá misi nejvyšší možnou právní jistotu.

Návrh ministryně také napevno určí, že nasazení bude čítat 30 vojáků, příslušníků speciálních sil, trvat bude do konce příštího roku a vyjde na 186 milionů korun. Vláda Petra Fialy (ODS) by měla záměr schválit na přelomu března a dubna. Připomínkové řízení, tedy možnost pro ostatní státní instituce se k návrhu vyjádřit, se uzavře 13. března.

Parlament by pak měl o misi hlasovat během jara, kdy mají ministryně a šéf české diplomacie Jan Lipavský záměr představit. Po schválení pak bude úkolem Černochové podle návrhu usnesení kabinetu podrobně "informovat vládu jedenkrát ročně, a to vždy do 31. května, o nasazení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v Keni".

Proti vojákovi se vede trestní řízení

Proti dotyčnému vojákovi spustila Vojenská policie trestní řízení. Jak Aktuálně.cz sdělil šéf dozorového státního zastupitelství pro Prahu 6 Richard Petrásek, prověřování se vede "pro podezření ze spáchání těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti". O případném obvinění by se mohlo rozhodnout v květnu, v případě uznání viny by mu hrozily až čtyři roky vězení.

"Nechci řídit armádu, jsem civilní ministryně obrany. Jak mám ale provádět civilní kontrolu ve věcech, o kterých se dozvídám s třídenním zpožděním a o kterých se nemáme šanci dozvědět?" zlobila se Černochová loni 26. listopadu na sněmovním výboru pro obranu, kde se incident, na který upozornily Seznam Zprávy, probíral.

Dotyčný český voják byl po střelbě z mise stažen, rozhodl o tom šéf speciálních sil Miroslav Hofírek. Právě jeho pozice byla v tomto období nejistá, ministryně si přála jeho konec ve funkci. Generál má však plnou podporu od náčelníka generálního štábu Karla Řehky a prezidenta Petra Pavla, kteří oba speciálními silami prošli.