Plánovaná superdávka má nahradit čtyři současné sociální dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Přestože termín její účinnosti je zatím stanoven na 1. července 2025, ve skutečnosti se už nyní hovoří o možném odkladu až na podzim, nebo dokonce začátek roku 2026.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale není důvod ke znepokojení. "Máme plánované půlroční přechodné období, takže změna nebude ze dne na den," ujišťoval veřejnost na tiskové konferenci začátkem února.

Zároveň však přiznal, že komplikace v legislativním procesu mohou posunout termín účinnosti. "Poslanecká sněmovna mi v tento okamžik komplikuje situaci. Čekám, jestli se nám podaří novelu zařadit do programu na příští týden," dodal Jurečka.

Majetkový test: bič na chalupáře

Jednou z klíčových prověřovacích novinek má být majetkový test. Ten bude určovat, zda má žadatel nárok na dávku, a to podle výše jeho úspor či majetku.

Jednotlivec bude moct mít na účtu maximálně 200 tisíc korun, za každou další osobu v domácnosti se limit zvýší o 50 tisíc. Maximum pro vícečlennou domácnost bude 400 tisíc korun. Započítávat se nebudou finanční služby s podporou státu, jako je stavební či penzijní spoření.

Mezi další podmínky patří, že si o novou dávku budou moci žádat domácnosti, jež mají maximálně dvě nemovitosti, jedno auto na dospělou osobu a nejvýše dva vozy na domácnost. Informace o bytech, domech či chatách by úředníci měli dostat z katastru nemovitostí, informace o autech pak z rejstříku vozidel.

Podle kritiků nebere sociální dávka v úvahu skutečnou využitelnost majetku. Například chalupu, kterou člověk s nízkými příjmy nemůže prodat kvůli spoluvlastnictví nebo tržní nezajímavosti, může stát považovat za překážku pro nárok na podporu. 

Ministerstvo původně plánovalo, že Úřad práce bude moci kontrolovat i transakce na účtech, ale tento návrh nakonec z připomínkového řízení vypadl. Kritika přišla nejen od odborné veřejnosti, ale i od Nejvyššího soudu. Ten upozornil, že by takové sledování bylo v rozporu s právem na soukromí.

Superdávka nepomůže ohroženým skupinám

Analýza ukazuje, že jednou z nejvíce ohrožených skupin jsou nízkopříjmové rodiny s malými dětmi. Typickým příkladem je otec pracující za podprůměrnou mzdu a matka na rodičovské dovolené. Příjem domácnosti je okolo 28 tisíc korun hrubého, přesto rodina podle nového systému "přijde" o více než čtyři tisíce korun měsíčně.

Součástí připravované reformy je i nový prvek, takzvaný pracovní bonus. Ten má za cíl finančně kompenzovat nižší dávky u práceschopných členů domácnosti. Jenže právě nastavení pracovního bonusu je podle kritiků problematické. Sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research se domnívá, že systém bonusů je nespravedlivý.

"Bonus za práci se počítá podle celkových příjmů domácnosti. Když například muž pracuje a žena pobírá rodičovský příspěvek, příjem rodiny je vyšší. Ale paradoxně právě rodičovský příspěvek může výši pracovního bonusu snížit," vysvětluje Prokop pro server iRozhlas.cz. Žena v takové situaci nemá šanci si výpadek dorovnat prací, protože doma pečuje o dítě. Výsledkem je, že rodina přijde o část podpory na bydlení, ačkoliv se její reálná životní situace nezměnila.

Další skupinou, která se podle autorů analýzy může ocitnout na pokraji sociálního vyloučení, jsou samoživitelky s dětmi staršími sedmi let. V současném systému tyto ženy často čerpají příspěvky na bydlení a přídavky na děti, které jim pomáhají pokrýt základní životní potřeby. Reforma však mění parametry výpočtu dávek a zvyšuje nároky na doložení příjmů i majetku, což může vést k jejich vyloučení ze systému. 

Tabulka ilustruje, že samoživitelka se v novém systému dávek nemá šanci dostat z příjmové chudoby (chybí jí 6 800 korun) a má 67procentní šanci, že přijde o bydlení. 

Podobně zranitelnou skupinou jsou i osamělí senioři. Experti tvrdí, že v současné době mají s průměrným důchodem nárok na příspěvek na bydlení ve výši 3,1 tisíce korun, pokud na energie vynakládají více než 5 tisíc korun měsíčně. Po revizi dávek by došlo k propadu osamělé seniorky do chudoby už při výdaji na energie přesahujícím 4 tisíc korun měsíčně. Problém by tak měli například senioři, co žijí ve starých rodinných domech.

Méně peněz za bydlení na ubytovnách

Revize dávek pracuje se zpřísněním příjmů u lidí žijících na ubytovnách, kterým se tak příspěvek sníží. Odstupňovaný bude strop uznatelných nákladů na bydlení.

Lidem žijícím na ubytovnách se bude započítávat jen 60 procent. V jiných nebytových prostorech to bude 80 procent a ve zkolaudovaných bytech 100 procent.

Lidé v exekuci musí mít účet

Revize se podle odborníků dotkne také osob v exekuci. Dosud si příjemci mohli nechat zasílat dávky na libovolný bankovní účet, například na účet blízké osoby. Nově však bude možné posílat dávky pouze na vlastní účet, případně účet manžela/manželky nebo registrovaného partnera.

Tato změna může být pro lidi v exekuci zásadní komplikací, protože jejich účty bývají obstavené a peníze z nich jsou nedostupné. Jako alternativu jim zákon nabízí výplatu přes poštovní poukázku, což je ale podle mnohých velmi nepraktické. Může nastat problém, že se pošta zpozdí s dodáním poukázek a příjemci nebudou mít prostředky na základní životní potřeby.

Sociolog Daniel Prokop v rozhovoru pro iRozhlas situaci kolem lidí v exekuci kritizuje. "Vy si vyděláte třeba devět tisíc, šest tisíc vám strhne srážka a o pět tisíc přijdete v dávce. Takže jste minus dva tisíce v čistém příjmu."

Nerozumíš, nezařídíš, nedostaneš

Podle návrhu zákona současní příjemci dávek přejdou na nový systém až od ledna 2026. A to pod podmínkou, že si včas podají žádost o novou dávku a doloží potřebné informace. Pokud to do tří měsíců od začátku účinnosti zákona neudělají, výplata starých dávek bude zastavena.

Změna sice slibuje "méně papírování", realita ale může být složitější. Úřady přiznávají, že v prvních měsících očekávají nápor tisíců klientů - zejména těch nejzranitelnějších: seniorů, matek samoživitelek nebo lidí bez digitální gramotnosti.

Systém bude vyžadovat častější aktualizaci údajů, propojení databází i složitější výpočty. Mnozí sociální pracovníci varují, že úředníci nebudou stíhat a klienti se mohou propadnout do mezery systému.

Jak půjde žádat o dávku?

O dávku bude možné si zažádat z domova přes klientskou zónu MPSV Jenda, na pobočce Úřadu práce, popřípadě České pošty. U nemobilních lidí se uvažuje, že by za nimi přišel úředník až domů. Žádost půjde podat elektronicky i papírově.

Žadatel bude muset dodat celou řadu dokumentů. Především smlouvu k bydlení a pak údaje, k nimž nemá úřad přístup, jako jsou náklady na bydlení, na energie, příjmy u zahraničního zaměstnavatele nebo dítě svěřené do péče. Lidé pobírající dávku budou mít povinnost hlásit změny, nikoliv pravidelně dokládat údaje, které se nemění.

Zatímco resort slibuje postupný přechod a "bezpečný prostor" pro změny, veřejnost netrpělivě čeká na orientační kalkulačku, která by ukázala, kolik si kdo bude moci nově nárokovat. Jenže ministerstvo s ní zatím nepočítá. Alespoň ne do doby, než bude novela zákona definitivně schválena.