"Brod je ještě daleko, takže je čas na to, abychom už vykasali kalhoty a vzdávali se," říká optimisticky důchodkyně Eva Lehotská, která je hlavní tváří i mluvčí ostravské osady Bedřiška, známé především díky komunitnímu životu. I to bylo důvodem loňské červencové návštěvy prezidenta Petra Pavla, který ocenil právě svépomoc a komunitní práci místních lidí a přislíbil, že bude sledovat revitalizaci této osady.

Paní Lehotská stále doufá, že plánovaná obnova osady bude vypadat tak, že většina lidí bude moci v Bedřišce zůstat a postupně se promíchají s nově příchozími obyvateli. Zároveň ale připouští, že vše může dopadnout jinak.

"Tady stál ještě nedávno domek, který nechala radnice zbourat. A tady další," ukazuje při procházce osadou. Podle ní nebyly domy v dobrém stavu, ale jejich demolici považuje za chybu a důkaz toho, že radnici je bližší srovnat postupně domky se zemí a vybudovat na místě zcela novou čtvrť.

"My jsme ale tady bojovníci už 14 let, takže předpokládám, že budeme bojovat dál," prohlašuje odhodlaně. A nahlas počítá, kolik lidí ještě v Bedřišce zůstalo a kolik jich patrně v příštích měsících odejde. Z jejího výčtu je zřejmé, že se Bedřiška stále více vybydluje, v osadě zůstává kolem 60 lidí. S výjimkou tří domů, které jsou soukromé, bydlí všichni v pronájmu.

Paní Lehotská by o každém z nich dokázala vyprávět příběh. Třeba o matkách s dětmi, které nedávno radnice přestěhovala mimo Bedřišku, nebo o dalších, kteří počítají s vystěhováním v příštích měsících. "Nakonec tady zůstane tvrdé jádro, což je tak třicítka lidí. Zbytek je pod stále větším tlakem, aby odešel," konstatuje.

Zklamaných je podstatně více lidí, regionální web Okraj.cz, který na dění upozornil, loni v létě publikoval reportáž z Bedřišky, v níž mimo jiné zachytil pocity obyvatel domů. "Bedřiška pro mě znamená život - a klid. Vyrůstaly tady moje děti a já jsem spokojená. Nemíním skrz nějakého starostu jít do Vítkovic nebo do Přívozu. Ať si jde sám. Odsud mě nikdo nemůže dostat, jen soudně," svěřila se například paní Terezie.

Redakce Aktuálně.cz mluvila například s Miroslavem Žembou, který počítá s vystěhováním letos. "Bydlím tady od roku 1961. Bydlí se tady dobře, jenom to topení je problém. Musí se pořád přikládat dřevem, protože kamna delší dobu až takové teplo neudělají. Ale v létě je tady výborně, zahrada je velká, chovali jsme slepice a holuby," přibližuje místní život, když zrovna vyjíždí s kolem z domu. On sám půjde bydlet do domova s pečovatelskou službou, protože podle svých slov má po dlouhých letech práce v panelárně zničené ruce i nohy. "Zatím si neumím představit, že to tady opustím. Nevím, jak se mi bude žít a co budu dělat," svěřuje se Žemba.

Nájemníky odstěhujeme ve vlnách, avizuje starosta

Tlakem myslí především aktivity místní radnice Mariánské Hory a Hulváky v čele se starostou Patrikem Hujdusem, který dal v minulosti několikrát najevo, že má o budoucnosti Bedřišky jiné představy než místní obyvatelé. Na dotazy Aktuálně.cz popsal plány radnice tak, že nájemníky postupně přestěhuje jinam a fakticky vybuduje novou Bedřišku.

"Dlouhodobě říkáme, že domečky jsou na hraně své životnosti a není efektivní do nich investovat, a to i s ohledem na zastaralou infrastrukturu v této oblasti. Proto obvod přijal strategii, v rámci níž se současní nájemníci ve vlnách odstěhují a dojde ke stržení domů. Většina obyvatel má nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou, dále nepočítáme s jejich obnovováním," avizuje starosta Hujdus.

Podle něj radnice nabízí všem náhradní bydlení, což někteří využili a nyní bydlí v lepším prostředí, včetně větších bytů vybavených na rozdíl od Bedřišky centrálním vytápěním a ohřevem teplé vody. "Často sami tito nájemníci potvrzují, že už ve vlhkých domech s plísní bydlet nechtěli. Rozhodně nechceme, aby kdokoli zůstal bez bydlení," tvrdí Hujdus.

K samotné budoucnosti osady uvedl, že si ji umí představit jako prostor pro bydlení. Na dotaz, zda tady plánuje výstavbu jedno- a dvoupodlažních domů, jak o tom mluvil před několika měsíci, odpověděl obecněji. "Vnímáme území jako jakousi strategickou rezervu pro výstavbu nového bydleni. Nebude to ale hned, a proto si myslím, ze současní nájemníci už budou v té době spokojeně bydlet někde jinde. Tím nevylučuji možnost, že by se tam někdo z nich nebo jejich rodinných příslušníků nemohl někdy v budoucnu vrátit," říká starosta Hujdus.

Ovšem Eva Lehotská se nechce s takovými plány smířit. Věří, že by třeba po komunálních volbách v příštím roce mohl vést radnici někdo, kdo by oprášil původní plány s Bedřiškou. Ona i další dlouho doufali, že se podaří uskutečnit původní projekt, se kterým přišlo město Ostrava v roce 2020, kdy ho řídil primátor Tomáš Macura.

Jsem smutný z toho, co se děje, říká exprimátor Macura

Například tisková zpráva města ze září 2020 informuje o tom, že Ostrava připravuje unikátní revitalizaci obytné kolonie Bedřiška s cílem přeměnit ji ve standardní část města s primární funkcí bydlení a zrušením statusu vyloučené lokality. "Výsledkem bude modernizace jedné z částí obvodu Mariánské Hory a Hulváky, ale také doplnění místní komunity o nové obyvatele. Nová Bedřiška by tak mohla po proměně nabídnout atraktivní prostor k bydlení pro ty, kteří preferují život v přírodní lokalitě na dosah města," sliboval tehdejší primátor Macura.

Pět let stará zpráva tehdy citovala i názor spokojené Evy Lehotské. "Jsem ráda, že současné vedení Ostravy si uvědomuje, že největším bohatstvím města jsou lidé, aktivní občané, a že jejich občanskou aktivitu dokáže podržet a ocenit. Pozitivně hodnotím, že projekt počítá se zachováním bydlení stávajících obyvatel. Bedřiška se může stát nejen v Ostravě, ale i v celé České republice pozitivním příkladem občanské inciativy a sounáležitosti s místem, v němž komunita žije," doufala v roce 2020.

Tento sen má stále, je přesvědčena, že Bedřiška může být vzorem i inspirací pro jiná místa v Česku, kde žijí pohromadě Romové a Neromové. "Všude se investují peníze do inkluze a výsledky nejsou téměř žádné. Zatímco tady se nám daří jen a jen díky ochotě samotných lidí žít 14 roků téměř bezkonfliktně, dokážeme si pomáhat, umíme spolu komunikovat a také se staráme o naše okolí. Bez jakýchkoliv velkých finančních nároků a podpory odjinud," říká.

Právě na tento komunitní život upozorňuje i Tomáš Macura, který už v politice není, ale osud Bedřišky pořád sleduje. Mimochodem, nápad na návštěvu prezidenta Petra Pavla v této osadě se začal rodit, když Macura a Lehotská byli mezi hosty prezidentského páru, který loni pozval k setkání řadu aktivních lidí z celé země.

"Jsem velmi smutný z toho, co se nyní v Bedřišce děje. Nedělám si iluze, že by se podařilo původní projekt realizovat v původním rozsahu," přiznává Macura, který kromě toho kritizuje i přístup radnice k tamním lidem. "Vadí mi, že starosta cíleně rozbíjí komunitu této osady tím, že jedná o vystěhování s jednotlivci a slibuje jim hory doly," říká Macura.

Podle něj si řada z nich nedokáže spočítat, že když kývnou na vystěhování, že je to pro ně nevýhodné a časem se mohou dostat do těžkých sociálních problémů. "Starosta jim nabídne pár tisíc korun nějakého odstupného a přestěhuje je někam na sídliště s podstatně větším nájemným. Jenže oni až za několik měsíců zjistí, že na takové nájemné nemají, a skončí někde na ubytovně, na ulici nebo v lese. Ale to už je lidem na radnici bohužel jedno," lituje exprimátor Macura.

Aktuálně.cz se zeptalo starosty radnice Mariánské Hory a Hulváky Patrika Hujduse také na toto, zda by lidé z Bedřišky nebyli v lepší situaci, kdyby v osadě nadále žili pospolu. "Kdybychom domy v Bedřišce rekonstruovali tak, jak někteří chtějí, nájem za bydlení v nich by byl vyšší než v bytech, kam se nyní mohou přestěhovat," hájí se Hujdus. A odmítá, že by přestěhovaní nájemníci z Bedřišky skončili na ubytovnách či na ulici. "Jsou mezi nimi pracující lidé a také podnikatelé, jak se sami prezentují, není důvod se bát o jejich budoucnost," tvrdí starosta.

Ovšem zároveň Hujdus připouští, že některým možná pomůže stát například příspěvkem na bydlení. A nakonec dodává větu, v níž je cítit kritika směrem k místním obyvatelům: "Chápu, že se některým ve vesnickém typu bydlení za minimální výši nájemného žije dobře a po běžném standardu netouží." 

Eva Lehotská je každopádně rozhodnutá ve svém boji pokračovat, stejně jako se snaží být nadále v kontaktu s lidmi z Bedřišky. Také ona tvrdí - podobně jako Macura -, že se někteří dostávají po odstěhování do horší finanční situace a osada bez nich se dál vyprazdňuje.

"Pokud všichni odejdou, odejde i historie tohoto místa. Až tady bude nové bydlení s novými lidmi, nikdo nebude vědět, co tady stálo, co se tady dělo, jací lidé tady vytvořili unikátní komunitu. Každé město má mít svou historii. A Bedřiška neodmyslitelně k Ostravě patří od roku 1900," loučí se Eva Lehotská v ulici, která je pojmenovaná po jednom ze dvou horníků, kteří zahynuli v již zaniklém dolu Bedřich.

Filip Platoš z Kanceláře prezidenta republiky sdělil, že Petr Pavel dění v Bedřišce sleduje. "Po návštěvě pana prezidenta se ředitel vnitřní politiky kanceláře Tomáš Lebeda setkal se starostou a prvním místostarostou městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Problematiku Bedřišky zároveň konzultovala Kancelář prezidenta republiky s Agenturou pro sociální začleňování a dalšími aktéry, kteří se zasazují o její zachování. Prezident vnímá Bedřišku jako příklad dobré praxe v práci s komunitami ve vyloučených lokalitách a při nejbližší návštěvě Ostravy se o její situaci chce znovu zajímat," přislíbil mluvčí.