Finsko, Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko oznámily, že upouštějí od Ottawské smlouvy z roku 1997, která zakazovala používání, výrobu a prodej protipěchotních min. Tyto země se připravují na opevnění svých hranic s Ruskem pomocí nášlapných min, protože Kreml rozjel válečnou ekonomiku a jeho vztahy se Západem jsou vyostřené.

Evropa vstupuje do "éry přezbrojování" a učí se. Vidí, že musí investovat do technologií, o nichž si dříve myslela, že budou v rychlých a technicky náročných válkách 21. století, zbytečné. Pozoruje ale Ukrajinu, která používá miny, aby zpomalila postup ruské armády na východě a jihu země a nasměrovala nepřátelské jednotky do oblastí, které mohou její síly bránit, píše server Business Insider.

Zatímco sofistikované přesně naváděné střely, které NATO poskytlo Ukrajině, jsou citlivé na ruské elektronické rušení, relativně jednoduché - a levné - granáty tuto nevýhodu nemají. Evropští spojenci Kyjeva se jejich výrobu rozhodli zvýšit. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Christopher Cavoli, ale řekl, že Rusko je na cestě k vytvoření zásob granátů "třikrát větších než budou mít Spojené státy a Evropa dohromady".

Britský obranný think-tank Royal United Services Institute nedávno uvedl, že evropské vlády očekávaly, že problém vyřeší soukromé zbrojařské firmy. Nicméně neudělaly nic  proto, aby poskytly podnikům pobídky či vhodné regulační prostředí, které by to umožnilo.

"Po tři desetiletí, kdy se západní armády nezaměřovaly na rozsáhlé pozemní války a kolektivní obranu území NATO, nebyly tyto zbraně [jako granáty a miny] považovány za tak hodnotné - zejména v západní Evropě," sdělil serveru Paul van Hooft z britském think-tanku RAND Europe.

Po útocích z 11. září NATO plánovalo války proti militantním skupinám, jako je Taliban, kde pozemní miny a granáty neměly podle van Hoofta příliš zřejmé využití. Ale vedení pozemní války proti velké armádě vyžaduje obranu a udržení velkých území. "Dělostřelectvo je sice stará technologie, ale je účinnější, když se používá spolu s novějšími sledovacími technologiemi, jako jsou drony," řekl van Hooft.

Podle Marka Canciana z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia s tím, jak se válka na Ukrajině stala více statická, se granáty a miny opět ukázaly jako nepostradatelné. "Tyto zbraně se stanou užitečnými, dokonce dominantními, kdykoli se stabilizují frontové linie. Je obtížné je použít, když armády manévrují, ale je snadné je použít, když se pohyb armády zastaví a ona se zakope," řekl Cancian.

Nicméně obě znepřátelené strany vzkazují, že dělostřelectvo už není tzv. bůh války. Největší smrtonosnost a nejvyšší podíl na ničení techniky nepřítele mají v posledních měsících už drony, tvrdí shodně agresoři z Ruska i ukrajinští obránci.

Na Ukrajině jsou ale drony používány také k průzkumu bojiště a k přesnému určení pozic, na které lze cílit právě dělostřeleckou palbu. "Dělostřelecká neřízená munice je stále rozhodující. Představy, že příští válku povedou malé týmy střílející přesnou municí, se nepotvrdily," myslí si Cancian.

Na Ukrajině se mění "bůh války". Podceňovaná zbraň trhá tanky a zabíjí nejvíc lidí. (Celý článek s videem zde)