Mozková příhoda je náhlá a často nečekaná událost, která dramaticky zasáhne život nejen pacienta, ale i jeho nejbližších. V Česku ročně postihne více než 25 tisíc lidí. Každá minuta od jejího nástupu rozhoduje o přežití, ale co se stane poté?

Zdravotnictví v posledních letech dosáhlo významného pokroku v rychlé diagnostice a akutní léčbě cévní mozkové příhody. Co však zůstává často na okraji pozornosti, je následná péče - právě ta přitom zásadně ovlivňuje, zda se člověk vrátí do běžného života, nebo zůstane závislý na pomoci druhých.

Pečující osobou se často stává rodinný příslušník, pro kterého nastalá situace není jednoduchá, vyplývá ze zkušeností neziskové organizace A DOMA, z. s., která se podpoře pečujícím dlouhodobě věnuje.

Světový den proti mozkové mrtvici, který připadá na 15. května, je významnou příležitostí upozornit na důležitost prevence. Ta spočívá především ve zdravém životním stylu. Pokud se objeví první příznaky mozkové příhody, je důležitý rychlý transport do takzvaných iktových center. Iktová centra představují specializovaná pracoviště zaměřená na komplexní péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou.

V Česku v současnosti funguje 32 iktových center a 13 komplexních cerebrovaskulárních center, což dohromady činí celkem 45 zařízení. Seznam iktových center najdete zde.

Světový den proti mozkové mrtvici nám připomíná nejen naléhavost včasného zásahu, ale také potřebu dlouhodobé podpory pro pacienty i jejich rodiny.

Proč je následná péče důležitá?

• Rozhoduje o kvalitě života. Primární následná péče spočívá v intenzivní rehabilitaci. Psychologická a sociální podpora či asistence v domácím prostředí pomáhají lidem znovu se postavit na nohy - doslova i obrazně. Nezbytná je často také logopedie či ergoterapie.
• Šetří veřejné prostředky. Dostatečná péče po propuštění z nemocnice výrazně snižuje riziko opakovaných hospitalizací, trvalé invalidity i potřebu ústavní péče.
• Opírá se o rodinu. Nejčastěji péči přebírá partner, dcera či syn. Tito neformální pečující však často nemají dostatek informací, podpory ani možností odpočinku. Právě jim je třeba poskytnout zázemí, které jim umožní zvládnout dlouhodobou péči bez vyhoření.

"Následná péče o člověka po prodělané mozkové mrtvici je pro rodinu obrovskou výzvou, která přináší nejen praktické změny v každodenním životě, ale také silnou emoční zátěž pro pečující osobu. Je důležité, aby rodiny věděly, že na péči nemusí být samy - existují služby, odborníci i organizace, které dokážou poskytnout podporu, metodické vedení i úlevu v nejtěžších chvílích. Naší snahou je stát pečujícím po boku a pomáhat jim zvládat nejen péči samotnou, ale i všechny související změny v jejich životě," říká Jitka Zachariášová, ředitelka organizace A DOMA, z. s.