Ženy mají děti ve starším věku, protože dlouho nemohou najít správného partnera. "Nenacházejí vhodného partnera, může za to i ‘educational gap’, kdy v poslední době přibývá žen s vysokou školou a ty logicky chtějí stejně vzdělaného partnera. A ten se objeví třeba až výrazně později. Takže to, že pak žena odloží těhotenství, ne proto, že by chtěla, ale je k tomu prostě okolnostmi donucena, má svoje důsledky," upozorňuje lékařka.

Podle ní je zásadní, aby si ženy uvědomily klesající kvalitu vajíček. "První zlom je ve 30 a potom v 35 se tenhle pokles ještě zrychlí. Nejen že ubývají vajíčka, ale ztrácí na kvalitě. Proto ženy v suboptimálním reprodukčním věku 35, 38 a více mohou mít zásadní problém s těhotenstvím. Ne proto, že by byly nějak nemocné, ale protože v tomhle věku už je kvalita vajíček jinde, než byla v těch pětadvaceti letech," říká Mardešićová.

Některé gynekoložky a gynekologové tvrdí, že věk pro ženy není díky asistované reprodukci takový "strašák", s tím ale Mardešićová nesouhlasí. "My jako odborná veřejnost bychom tohle neměli říkat. Ženy to možná takhle cítí, ale ony si ani díky asistované reprodukci žádný čas nekoupí. I když ke mně ženy přijdou na social freezing (preventivní zmrazení vajíček), tak jim říkám, aby to těhotenství neodkládaly," vysvětluje gynekoložka.

Lékařka vnímá to, že ženy rodí později, jako celospolečenský problém. "Chybí ohledně toho vzdělání. Přichází ke mně spoustu pacientek, které jsou ve starším věku a nemohou uvěřit, proč mají problémy, když jsou zdravé a fit, a že je to opravdu pouze věkem. Už děvčátka na základkách slyší jen ‘musíš se chránit, abys neotěhotněla moc brzo’, ale když řeknu něco takového, měla by přijít informace B: ‘tvoje plodnost není omezená a bylo by skvělý, kdybys mohla mít první miminko do 30’. Dívky pak nevědí, že jejich plodnost není nekonečná," dodává.

Problémem může být i věk partnera. "Máme studie, které jasně ukazují, že čím je vyšší věk partnera, tím je nižší úspěšnost léčby. Když k nám přijdou ženy ve vyšším věku, přivádějí logicky starší partnery. Kumulují se pak dva faktory: stárnoucí vajíčka i stárnoucí spermie. Už před několika lety vyšla studie o tom, jak se mění spermiogramy, mluvilo se o řítícím se 'spermagedonu'. Opravdu se může stát, že za chvíli nebudou spermie. Z to mám strach," popisuje Mardešićová.

Co mohou ženy dělat, když tuší, že by mohly být těhotné až v pozdějším věku? Je dobře nastavená debata ve společnosti? Neměly by se mladší ženy víc, i třeba pomocí politických nástrojů, motivovat k dřívějšímu početí potomků? A měly by se více podporovat single matky? Dozvíte se v rozhovoru v úvodu článku.