Když Stockholm hostil MS naposledy, v květnu 2013, o prvním víkendu si střihl ostudu v podobě asi 1400 lidí na jednom z méně atraktivních duelů.

Nejnižší zápasová návštěvnost později klesla až na nedůstojných 537 diváků.

Tentokrát byl start lepší. Do Globenu, oficiálně Avicii Areny, jejíž nedávná rekonstrukce spolkla v přepočtu asi dvě miliardy českých korun, dorazily v nejhorším případě skoro čtyři tisícovky lidí, konkrétně na klání Finsko - Francie v neděli večer.

Při - v rámci šampionátu mírně osekané - kapacitě 12 530 míst ale ani tak nešlo o hezký pohled. Většina sedaček v architektonicky ikonické hale zela prázdnotou.

Už předtím se množily názory, že Stockholm hokejem nežije. Respektive že nežije nešvédskými zápasy na světovém šampionátu.

Vnímá to tak například bývalý slovenský hokejista Róbert Döme, který ve stockholmském klubu AIK působí jako ředitel hráčského rozvoje a mládežnický trenér.

"Je to smutné. Ve Stockholmu se děti soustředí na AIK a Djurgarden. Pár týdnů nazpátek všichni mluvili o jejich vzájemném finále ve druhé švédské lize!" líčil Döme švédskému deníku Expressen. 

Podobného zápalu si u právě probíhajícího mistrovství světa, které si Stockholm coby hlavní hostitel rozdělil s dánským Herningem, nevšiml.

"Možná se mýlím, ale když tady byl šampionát minule, tak o něm taky moc lidí nemluvilo," připomněl MS 2013, které Stockholm stejně jako to rok předtím spolupořádal s finskými Helsinkami.

Zhruba v té době začal Döme kousek od Stockholmu působit jako trenér. "Jasně, lidé mluvili o Švédsku a koukali na něj, ale nic víc," vybavil si.

"Možná by bylo lepší hrát v Göteborgu nebo Linköpingu, možná by pak chodilo více lidí než ve Stockholmu. Tady mají spoustu dalších věcí, na které se mohou soustředit. Například velké fotbalové kluby. Možná by bylo lepší hrát v menším městě," zamyslel se Döme.

Větší diváckou kapacitu než stockholmský Globen, otevřený už v roce 1989, však žádný jiný hokejový stadion ve Švédsku nenabízí. A nad deseti tisíci místy jsou jen arény v Malmö a zmíněném Göteborgu.

Švédské MS bez švédštiny

Kritiku si Stockholm vysloužil už zahajovacím ceremoniálem.

Ne snad kvůli krasobruslařským číslům nebo hudebním hitům od slavného švédského dýdžeje Avicii, který před sedmi lety spáchal sebevraždu a po němž Globen nese název.

Vadila jazyková forma. Prezident hokejové federace IIHF Luc Tardif, Francouz narozený v Kanadě, hovořil ke stockholmskému publiku anglicky. Stejně tak šéf švédského hokeje Anders Larsson - u něj se to nesetkalo s pochopením.

"K divákům, kteří čekali na mistrovství světa na švédské půdě dvanáct let, nepronesl ani slovo ve švédštině," spustil ve svém komentáři Adam Johansson z Expressenu. 

"Globální publikum by samozřejmě mělo být vítáno a nejvyššími švédskými představiteli respektováno, ale naprostá absence švédštiny byla obecným prvkem zahajovacího večera. Moderátoři, dýdžejové i chlápek, který měl nevděčný úkol rozhýbávat fanoušky o každé přestávce, se po celou dobu drželi angličtiny," pokračoval novinář.

"Klidně mě nazvěte zpátečníkem nebo ufňukancem, ale jak je možné, že se nikdo nesnažil mluvit švédsky se švédským publikem na švédské půdě?" ptal se.

Jako příklad odlišného přístupu dal nedávné světové šampionáty v Česku a ve Finsku: "Stadiony byly plné angličtiny, ale i tamního jazyka. A atmosféra byla vždycky nejlepší, když zazněla finština, respektive čeština."

Pražskými zápasy loňského MS v Česku provázel publikum známý moderátor Libor Bouček, využíval češtinu i angličtinu.

"IIHF nepožaduje, aby se na světovém šampionátu ve Švédsku všechno komunikovalo v angličtině. Proč se tak stalo, je mimo mé chápání," dodal Johansson, jemuž úvodní vystoupení Tre kronor přišlo z pohledu organizace jako "zápas NHL se švédskými fanoušky".