Čtyřiadvacetiletý český reprezentant získal bronz výkonem 231 centimetrů a zajistil, že česká výprava neodjede bez cenného kovu.

Jen třikrát v historii mistrovství světa stačil na medaili horší výkon než dnes Štefelovi. V Helsinkách 1983 a 2005 a Londýně 2017 měli výškaři bronz za 229 centimetrů. Ani současná světová výškařská generace nepatří mezi ty nejlepší v historii. "Jsem rád, že dneska nebyla úplně extra konkurence. Co si budeme, ono třetí místo za 231 je spíš sranda. Ale dějiny se neptají a bronz tam je," řekl Štefela.

Sám si věřil na lepší výkon. Před závěrečným pokusem na 234 centimetrech měl jistý bronz, ale chtěl víc. "Soustředil jsem se na to, abych to skočil, abych mohl bojovat o vyšší příčky než tu bronzovou. Bohužel jsem to prostě neprodal, na co jsem měl. Vím, že jsem měl na víc," litoval výškař s osobním rekordem 233 cm.

Vzhledem k postavení ve světových tabulkách byl největší nadějí české výpravy v Tokiu, jen dva z přihlášených výškařů skočili v této sezoně výše. "Měl jsem to v hlavě. Vždycky chci udělat medaili. Pak už jenom záleží na tom, jak se s tím poperu a co dokážu prodat," uvedl.

Ve finále až na třetí pokus zdolal 228 centimetrů a vzpomněl si na stříbrné halové mistrovství Evropy v Apeldoornu, kde byl v podobné situaci.

"Tam jsem opravoval na 226 a pak to začalo lítat. Tak jsem v hloubi duše věřil a věděl jsem, že to bude úplně stejný příběh. A jsem rád, že to tak bylo," pochvaloval si. Znovu zažil soutěž plnou zvratů. "Bylo to jak horská dráha, nahoru dolů. Už se ani nedivím, já to dělám každé závody. Divím se, že Jarda ještě není šedivej, protože ty nervy, co mu dělám… Respekt, že to ještě se mnou drží," řekl atletickému svazu svěřenec bronzového olympijského medailisty z Atén 2004 Jaroslava Báby.

Štefela nejdříve přeskočil bariéru a slavil s českým týmem. Pak s dalšími medailisty absolvoval vítězné kolečko. "Bylo dlouhé, fakt dlouhé, už jsem chtěl co nejdřív domů. Dát si pivko a odpočinout si, protože tímhle pro mě konečně skončila sezona a já můžu jenom odpočívat," řekl Štefela s bronzovou medailí na krku.

Byla to odměna za odříkání, které před vrcholem sezony podstupoval. Proto se těšil na pořádnou oslavu. "Poslední měsíce přípravy na mistrovství světa jsem tomu dal úplně všechno. Striktně jsem se trápil, abych držel životosprávu, jídelníčky a tak. Takže si to jdu užít," prohlásil Štefela.