Americká internetová společnost Meta, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, začala v Austrálii dětem mladším 16 let deaktivovat účty. Firma předpokládá, že proces dokončí do 10. prosince, kdy v Austrálii začne fungovat zákon, podle něhož nesmí provozovatelé sociálních sítí umožňovat jejich používání dětem mladším 16 let.

Jenže - třináctileté australské školačce Isobel trvalo necelých pět minut, než porazila systém, který tamní vláda označuje za světový unikát. Když se jí na telefonu rozsvítilo varování Snapchatu - další z platforem, které musí nově blokovat uživatele mladší 16 let - nezpanikařila. Aplikace po ní žádala důkaz věku, jinak by o účet přišla.

"Mám v telefonu fotku své maminky. Strčila jsem ji před kameru a systém mě prostě pustil dál. Napsalo to jen: děkujeme za ověření," popsala Isobel reportérům britské stanice BBC, kteří v Austrálii start zákona sledují. "Slyšela jsem, že někdo dokonce úspěšně použil fotku obličeje Beyoncé," dodává školačka.

Když se svým "hackem" pochlubila matce Mel, ta se jen rozesmála. "Jsi opice," napsala jí, ale smích ji brzy přešel. Mel sice dceři používání sítí pod dohledem dovoluje, ale doufala, že plošný zákaz pomůže rodičům v nerovném boji s technologickými giganty. "Přesně tohle jsem čekala. Že to nebude fungovat," krčí rameny.

Pokuty v milionech a děravé technologie

Austrálie je nyní globální laboratoří. Zákon, o kterém se bouřlivě diskutovalo poslední rok, hrozí firmám jako Meta (Facebook, Instagram), TikTok nebo Snapchat pokutami až do výše 49,5 milionu australských dolarů (cca 750 milionů korun), pokud nezajistí, aby jejich uživatelům bylo alespoň šestnáct let.

Podle vládních údajů využívá v Austrálii sociální síť Instagram asi 350 tisíc osob ve věku 13 až 15 let, u sítě Facebook je to zhruba 150 tisíc dětí. Společnost Meta účty nesmaže, ale profily zneviditelní. Po dovršení věku 16 let uživatelé podle společnosti Meta přístup opět získají a účty pak budou ve stavu, v jakém je nyní zanechají.

Politici v čele s premiérem Anthonym Albanesem slibovali, že opatření "dostane děti od obrazovek zpátky na hřiště" a omezí epidemii šikany a úzkostí. Realita prvních dnů ale ukazuje trhliny.

Vládní studie sice potvrdila, že technicky lze věk ověřovat - například nahráním dokladů totožnosti nebo skenováním obličeje s odhadem věku - ale žádná metoda není neprůstřelná. "Je to jako když jdete do obchodu pro pivo. Prodavač si vás změří pohledem, a když si není jistý, chce občanku. Tady to dělá algoritmus, a ten se dá oklamat," vysvětluje pro BBC Tony Allen, expert na ověřování věku.

Hra na kočku a myš

Sociální sítě se brání, že dělají, co mohou, ale naráží na technické limity. "Je to každodenní boj," přiznává Luc Delany ze společnosti K-ID, která pro Snapchat zajišťuje ověřování věku. Teenageři si navíc navzájem: zakládají účty na e-maily rodičů nebo masivně využívají VPN (virtuální privátní sítě), díky kterým se tváří, že se připojují z jiné země, kde zákaz neplatí.

Kritici, včetně některých expertů na online bezpečnost, varují před opačným efektem. Pokud děti ztratí přístup na hlídané platformy jako Instagram, mohou se přesunout do "šedé zóny" internetu - na neregulované chaty herních serverů nebo aplikace typu Telegram, kde je riziko setkání s predátory či radikalizací mnohem vyšší.

"Tento zákon nesplní slib, že děti budou v bezpečí. Ve skutečnosti je jen vytlačí tam, kam není vidět," uvedl v prohlášení mluvčí společnosti YouTube, která rovněž zvažuje právní kroky proti zákonu.

Evropa se dívá: Dánsko chce jít ještě dál

Austrálie v tom není sama. Podobný směr nabírá i Evropa, přičemž nejradikálnější postoj zaujímá Dánsko. To se chystá zakázat sítě dětem pod 15 let a na rozdíl od Austrálie má v rukávu silnější trumf: digitální identitu MitID.

Dánský model počítá s tím, že například přihlášení na TikTok by vyžadovalo státní digitální ověření (podobné české bankovní identitě), které by platformě pouze potvrdilo věk, aniž by předalo osobní data. Tím by odpadlo nahrávání občanek i falešné profily.

Střihem se vraťme do Austrálie, kde Isobel ukazuje, co se může stát. Premiérův nápad, aby děti místo scrollování šly ven, považuje za naivní. "Pokud mě nakonec zablokují tady, najdu si prostě jinou aplikaci," říká pro BBC rozhodně.

Debata o zákazu sociálních sítí se odehráva i v Evropském parlamentu, který vyzval ke zpřísnění věkové hranice pro přístup na sociální sítě: dětem do 13 let by měl být vstup zakázán a mezi 13 a 16 lety by potřebovaly souhlas rodičů. "Mladiství jsou nejčastěji oběti různých kriminálních činů na sociálních sítích," zdůvodňoval to pro Český rozhlas lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. "Začíná se plošným zákazem a regulací dětí místo toho, aby se řešily návykové designy," oponovala jeho pirátská kolegyně Markéta Gregorová.

Zdroj: BBC, iRozhlas

Mohlo by vás zajímat