Jak vzniká vyhřezlá ploténka?

Ploténka je elastická tkáň, která spojuje dva sousední obratle. Má tuhé jádro a okolní strukturu. Když se jádro při nějakém tlaku vychýlí ze své středové polohy a dostane se do oblasti páteřního kanálu, tak poté může tlačit na nervové struktury, což může bolet. 

Jinými slovy, při různých opotřebeních totiž ploténka ztrácí svou pevnost a jádro se může při nějakém pohybu dostat mimo své místo. Když se dostane na periferii, není to tak strašné, ale když vystřelí do oblasti, kde je míšní kanál a kde jsou míšní kořeny, tak zde tlačí a může vzniknout celá řada problémů.

Při tlaku ploténky na nervy v páteři mohou i přestat fungovat nohy?

To už je nejvyšší stupeň. Jinak je vyhřezlá ploténka velmi častá diagnóza, která pacientům působí bolesti v zádech. Při první fázi se léčí medikamenty a různými obklady, mastmi a náplastmi. Hlavní je klid, aby měla ploténka čas se zhojit. 

Jak k takovému úrazu dochází?

To není úraz. Podle klasifikace úrazů výhřez ploténky není v žádném případě úrazová epizoda. Je to degenerativní onemocnění. Degenerace vzniká tím, že je ploténka unavená a postupně dochází ke snížení pevnosti. Také proto je to u mladých a dětí výjimečná diagnóza. Častější je ve středním věku. A pacienta to může velmi potrápit.

Z pohledu laika to tedy není tak, že by člověk sportoval a najednou mu ruplo v zádech…

To může. Dochází i k náhlému vzniku bolesti, ale není to úraz. 

O jak bolestivé onemocnění jde? Bolest může vystřelovat do celého těla.

To záleží na tom, jaký nervový kořen je přimáčknut výhřezem ploténky. Podle bolesti je možné zjistit, kde je problém. Když vám vyhřezne ploténka L45, což je nejčastější, tak bolest vystřeluje na zevní a zadní stranu končetiny. Při zvlášť závažných případech to může způsobit stavy, které jsou provázeny motorickou ochablostí, to znamená takovou pseudoparalýzou. 

Které ploténky jsou nejčastějším původcem bolesti?

Celkem vzácně jsou postižené hrudní obratle. Těch je dvanáct. Málo postižené jsou i krční obratle. Těch je sedm. Nejčastěji je to na přechodu hrudní a bederní páteře. 

Jak dlouho typicky trvá rekonvalescence?

To záleží na tom, jak je patologie vyvinuta. Jestli šlo o výhřez, nebo jen přechodný útlak. Může to být i otázka dvou tří dnů, kdy si vezmete brufeny, bederní pás a můžete prakticky velmi brzo začít fungovat.

Jde tedy o chronické onemocnění…

Málokdy vznikne výhřez ploténky bez předchozích potíží. Většinou předchází neurčité bolesti v zádech třeba při zvedání předmětů. Najednou jádro vystřelí a začne působit potíže.

A pokud ploténka jednou vyhřezne, existuje větší pravděpodobnost, že to udělá i v budoucnosti?

Když ploténka vyhřezne, většinou celá zdegeneruje a sníží se její výška a vede to k různým omezením v oblasti bederní páteře a postupně se to srovná. Není tam žádné závažné reziduum. Jenom když je ploténka tak velká, že tlačí na nervový kořen, jsou to kruté bolesti, které se musí i operovat. 

Je to velmi častá věc. Většinou to začíná ve středním věku třeba u mužů s ochablým břichem a nadváhou. 

Jako prevence je tedy dobré cvičit?

Cvičení pomáhá v tom, že udržuje ploténku v dobrém funkčním stavu a posiluje to svaly. Ty jsou potřeba na to, aby udržely páteř ve správném postavení.