7 0 0 26.09.2025
Selfie video ukrajinského vojáka, za kterým běží osel (dole pod článkem), se stalo hitem ukrajinského internetu. Má jít o první dokumentovaný příběh zajmutí ruského osla. Podrobnosti k němu zatím chybí, nicméně osli nejsou na frontě žádná novinka. K čemu tedy slouží oslíci v ruské armádě?
První zprávy o oslech v ruských službách přišly zhruba před rokem. Vzbudilo to pobavení, ale ve skutečnosti to není znamením totálního rozpadu ruské armády a ztráty všech motorových vozidel, jak to mohlo podle komentářů na sociálních sítích vypadat. S rozšířením dronů na bojišti bylo čím dál tím obtížnější zásobovat jednotky na první linii auty.
Vojáci musí i několik kilometrů se zásobami pěšky, nejčastěji po stezkách v úzkých zalesněných pásech a remízcích, kde jsou vegetací chráněni před kamerami dronů. Jenže právě to jsou místa, kudy sice neprojede auto, ale osel se tam snadno dostane. A pokud unese třeba 80 kilogramů nákladu, je to pro vojáky obrovská úleva.
Osli se tak na frontě začali objevovat ve stále větším množství. Transportují munici, vodu, palivo, potraviny a vše další, co vojáci v první linii potřebují.
Rusové pořádají na nákup oslů sbírky a minimálně jeden zásobovací osel se dokonce za své služby dočkal odchodu do důchodu, stal se celebritou v pobočce moskevské zoo ve Velikém Usťugu. A objevila se i fotografie osla vybaveného rušičkou proti dronům, i když není jasné, zda šlo o opravdové využití v akci, nebo se tím vojáci jenom bavili.
Obliba oslů ovšem naráží na své limity - osli se v Rusku masově nechovají, podle statistik je jich méně než deset tisíc. Tím pádem také chybí zkušený personál, který by se o ně uměl starat. Díky tomu občas ukrajinské drony přinesou videozáznam ruského vojáka, jak se vší silou snaží přinutit k pohybu osla, který se "šprajcnul". Osli jsou totiž inteligentní a mají silný vlastní úsudek, což může působit jako tvrdohlavost, která se dá překonat jen trpělivým přístupem při výcviku a vedení.
Podle útržkovitých práv je úmrtnost oslů na frontě velká, a to nejen kvůli nepřátelské palbě. Osel je sice nenáročné vytrvalé zvíře, zvyklé na nehostinné podmínky, ale potřebuje čerstvou vodu, krmení, přístřeší a také je potřeba jim pravidelně kontrolovat kopyta, protože v náročných podmínkách hrozí riziko hniloby a infekcí. Vzhledem k tomu, že na špatný přístup k pitné vodě, jídlu či zdravotní péči si stěžují i samotní ruští vojáci, nedá se čekat, že by právě o osly bylo postaráno lépe.
Málo se to ví, ale osly měla i Armáda ČR. V nepřístupných oblastech Afghánistánu je vojáci používali ke stejnému účelu jako Rusové na Ukrajině - k zásobování. Během patrol nesli vodu a munici, dopravovali zásoby na odlehlá pozorovací stanoviště. Byli to osli, kteří doslova vyhráli v loterii. Zatímco afghánští vesničané se ke zvířatům chovali obvykle docela krutě, naši vojáci si zvířata oblíbili. Oslíci pro ně byli spíše domácí mazlíčci než nákladní zvířata.