Celkem 30 dní bez raket na energetická zařízení a bez útoků na lodě v Černém moři. Tak zní nejnovější diplomatický průlom mezi Ruskem a Ukrajinou, zprostředkovaný Spojenými státy po jednáních v Rijádu. Jenže Černé moře přestalo být horkým bojištěm už před více než rokem.

Ruské námořnictvo utrpělo od počátku války v roce 2022 několik vážných porážek, včetně potopení vlajkové lodi Moskva, a nakonec se stáhlo z klíčových pozic na Krymu. Díky tomu Ukrajina obnovila vývoz obilí z černomořských přístavů. Ochrana námořní dopravy proto ve skutečnosti zajišťuje bezpečný prostor především pro ruské lodě.

Příměří za ruských podmínek

Součástí příměří je zákaz útoků na energetiku. To je pro Ukrajinu zásadní, protože ruské rakety pravidelně ničily elektrárny a vyřazovaly části sítě. Jenže i ukrajinská armáda zasahovala velmi úspěšně ruská ropná zařízení.

Zatímco Bílý dům vyzdvihuje dohodu jako krok k deeskalaci, Kreml podmiňuje platnost příměří zrušením sankcí. A to zejména opětovným připojením ruské zemědělské banky Rosselchozbank ke globálnímu platebnímu systému SWIFT a uvolněním mezinárodního obchodu s ruskými potravinami, hnojivy a zemědělským vybavením.

USA sice přislíbily pomoc se snížením nákladů na námořní pojištění a zlepšením přístupu k přístavům, avšak o konkrétním zmírnění sankcí se v americkém prohlášení nemluví. Rozpor mezi americkou a ruskou interpretací dohody je tedy zřejmý.

Západ v králičí noře ústupků

Navíc Ukrajina v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským vyjadřují silné znepokojení nad tím, jak Rusko manipuluje s interpretací dohody. Obavy, že Západ ustupuje Moskvě výměnou za křehké a jednostranné dohody, zesilují.

Podle Johna E. Herbsta z washingtonského think-tanku Atlantic Council tato dohoda "rozmazluje Putina a podporuje Rusko v pokračování války". Odborníci varují, že jednostranné ústupky ze strany USA by mohly oslabit jednotu Západu. Kimberly Donovanová, šéfka ekonomické sekce Atlantic Council  zdůrazňuje, že o zrušení sankcí musí rozhodovat nejen Washington, ale také Evropská unie, Británie, Kanada a další spojenci ze skupiny ekonomicky nejvyspělejších zemí G7. Jednostranné kroky by podle ní mohly ohrozit globální důvěru v americkou sankční politiku a oslabit její účinnost vůči Rusku.

Daniel Fried, bývalý velvyslanec USA v Polsku, považuje aktuální dohodu za potenciálně nebezpečný precedens: "USA riskují, že budou vtaženy do králičí nory ústupků, zatímco ruské síly budou dál útočit na ukrajinská města."

Odborníci také upozorňují na problém tzv. ruské stínové flotily. Neoznačené a často nepojištěné tankery obcházejí sankce a představují ekologické i bezpečnostní riziko. Tyto lodě v roce 2024 přepravily na 78 procent ruské ropy vyvážené po moři. Odborníci namítají, aby se řešení stínové flotily stalo součástí všech budoucích dohod. Kanada už navrhla vytvoření mezinárodní pracovní skupiny, které USA zatím podporu nevyjádřily.