"Myslím si, že je nechutné, co Rusko dělá. Tohle je Bidenova válka, není to moje válka. Ale řekl jsem, že když se do toho zapojím, pokusím se to zastavit. Ale myslím si, že to, co Rusko dělá, je velmi smutné. Umírá spousta Rusů, umírají Ukrajinci," postěžoval si ve čtvrtek večer českého času před novináři americký prezident Donald Trump.

"Zavedeme sankce. Nevím, jestli mu (Putinovi; pozn. red.) sankce vadí. Víte, oni o sankcích vědí. Já vím o sankcích, clech a všem ostatním lépe než kdokoli jiný. Nevím, jestli to bude mít nějaký vliv, ale uděláme to," prohlásil. A do země pojede Do země také pojede Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff.

Už v úterý americký prezident uvedl, že Rusko má deset dní na to, aby se dohodlo na příměří, jinak bude čelit ekonomickým opatřením. Trump předtím ve své kampani na podzim minulého roku tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin, později do sta dní. Ale začátkem července začal lhůty zkracovat a oznámil, že Putin musí válku na Ukrajině ukončit do 50 dní.

Zdá se, že Trumpovi začíná s jeho ruským protějškem docházet trpělivost. Od jeho inaugurace na konci ledna totiž Spojené státy dávaly Rusku jeden ústupek za druhým a snažily se napadenou Ukrajinu dotlačit k tomu, aby podepsala dohodu o míru, která by byla výhodná spíše pro vládce moskevského Kremlu. K tomu znovuzvolený "nejmocnější muž světa" mluvil o tom, že by si Rusko mohlo udržet kontrolu nad okupovanými oblastmi Ukrajiny, o vyloučení členství Ukrajiny v NATO či o zmírnění sankčního tlaku na Moskvu. 

To byly pro Moskvu velmi výhodné nabídky - jenže i tak je Putin spolu se svými vyjednavači odmítli. Proč? Podle všeho si myslí, že vítězí. Ruská armáda postupuje, šíří se zvěsti, že se ukrajinská obranná linie hroutí a armáda nemá dostatek lidí. Do toho řešil Putinův protějšek, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ještě problém s bezprecedentními protesty proti změně antikorupčních zákonů.

Rusko v současné době drží iniciativu na bojišti a Putin nejspíš věří, že mnohem menšího soupeře vyčerpá a přemůže. A jak připomíná Peter Dickinson pro americký think-thank Atlantic Council, Putina povzbudila i omezená mezinárodní podpora Ukrajině. "Partneři Kyjeva sice poskytli značnou vojenskou a finanční podporu, ale tato pomoc byla neustále zpožděna nebo omezena kvůli vnitropolitickým důvodům a rozšířeným obavám Západu z možné ruské eskalace," konstatuje Dickinson.

"A vzhledem k tomu, že jeho armáda dobývá stále více území a jeho odpůrci se tak snadno dají zastrašit, není těžké pochopit, proč by ruský vůdce mohl raději pokračovat v invazi, zatímco čeká na to, co považuje za nevyhnutelný kolaps Ukrajiny," vysvětluje analytik.

Na domácí frontě pak podle Dickinsona funguje ekonomika, která se dokázala adoptovat na válečnou výrobu a nyní vyrábí více zbraní než všechny členské země NATO dohromady. To ostatně nedávno prohlásil i generální tajemník NATO Mark Rutte. Navzdory sankcím tak mnozí Rusové zbohatli.

"Spousta lidí si šla hrát, spekulovat na burze. Tito lidé zbohatli. Zbohatli i druhým kanálem, protože spousta zahraničních firem odešla a rozprodávala svá aktiva v Rusku téměř za hubičku. A tito bohatí lidé skoupili tato aktiva - papírově jsou tato aktiva drahá -, a to se započítává do bohatství tohoto miliardáře. Proto lidé jako oligarcha Oleg Děripaska zbohatli," popsal jednu z příčin ruský ekonom žijící v Litvě Igor Lipsic v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Právě těmto Rusům by příměří nepomohlo. Také se nabízí otázka, co by ruské orgány dělaly se statisíci vojáků, kteří by se museli vrátit z fronty. Návrat vojenských veteránů z Afghánistánu do civilního života byl obrovským problémem pro kolabující Sovětský svaz na konci 80. let a počátku 90. let minulého století. Toho si je Putin nejspíš také dobře vědom. A pokud Trump nepřijde s něčím opravdu "bombovým", k příměří ho jen tak nedotlačí.