Henrik Ingebrigtsen vyhrál v běhu na 1500 metrů atletické mistrovství Evropy 2012 v Helsinkách. O čtyři roky v Amsterdamu na něj zlatou medailí navázal bratr Filip.

V Berlíně 2018 se ve finále tito dva sešli s tehdy sedmnáctiletým bratrem Jakobem, a ten se stal nejmladším atletickým mistrem Evropy v historii.

Jakob vyhrál v Berlíně i na pětikilometrové trati a v dalších letech sbíral zlaté medaile po hrstech. Stal se venku dvojnásobným mistrem světa, dokonce dvojnásobným olympijským šampionem.

Zlomil nadvládu afrických vytrvalců a jeho výkony se zdály být špičkou rodinného projektu Gjerta Ingebrigtsena.

V posledních letech však Jakob přišel se závažnými obviněními směrem ke svému otci a letos v červnu se velká rodina sešla u soudu.

Jakob vylíčil několik případů fyzického i psychického násilí.

Když mu bylo devět a spadl na koloběžce, otec ho prý nakopl do břicha. Jakob tvrdil, že ho pravidelně bil do hlavy, což několikrát vedlo ke zvracení. A jednou mu při hádce údajně vyhrožoval, že ho vytáhne z auta a ubije k smrti.

Jakobova mladší sestra Ingrid vinila otce zase z toho, že ji napadl a mokrým ručníkem opakovaně udeřil do obličeje.

Jakob podle rozsudku nepředložil dostatečné důkazy, navíc se v jím popsaných případech výpovědi jednotlivých členů rodiny lišily.

Ovšem v případě napadení dcery byl Gjert Ingebrigtsen uznán vinným. Byl odsouzen k podmíněnému odnětí svobody na 15 dní a k zaplacení odškodného přes 20 tisíc korun.

Už dříve, když na povrch vypluly jeho značné rozepře s dětmi, média referovala o Gjertovi Ingebrigtsenovi jako o muži, který sice stvořil atletický zázrak, ale při tom rozbil svou rodinu.

"Jeho chování dělá z armádního seržanta citlivku," napsal deník Guardian o muži, který původně neměl žádné atletické pozadí. Působil jako manažer v odvětví logistiky, pak se ale pustil do sestavení tvrdého tréninkového plánu pro své syny.

"Kluci za mnou přišli s tím, že chtějí být mistry Evropy. Říkal jsem jim, že jim můžu pomoct, ale musí dělat vše, co jim povím. Pokud ne, nemůžu se na tom podílet," vyprávěl kdysi Gjert Ingebrigtsen.

"Od ostatních rodičů se vymykám tím, jak jsem náročný. Je to jakási smlouva mezi mnou a chlapci, abych jim pomohl být co nejlepší. Ale musí snášet to, že je sleduji každý den v roce," dodával.

Aby přilákal sponzory, povolil norské televizi natáčet přímo u sebe doma show s názvem Team Ingebrigtsen. Ta často zachycovala napětí, které v rodině panovalo a které vyvrcholilo letos u soudu.

Brzy pětadvacetiletý Jakob Ingebrigtsen vypovídal nedlouho poté, co dosáhl unikátních doublů - vyhrál závody na 1500 a 3000 metrů na halovém ME v Nizozemsku i na halovém MS v Číně.

Jenže potom přišlo vleklé zranění achilovky a norský fenomén musel vynechat celou venkovní sezonu. Vrátil se až v těchto dnech na probíhajícím světovém šampionátu v Tokiu.

Na patnáctistovce skončil Ingebrigtsenův comeback neslavně už v rozběhu, v pátek bude mít šanci ještě na pěti kilometrech.

A jeho otec Gjert? Dál působí jako trenér a vede krajana Narveho Giljeho Nordase a Portugalce Josého Carlose Pinta. Od norské federace ale kvůli sporům se synem nedostal na MS akreditaci.

Z otce a syna Ingebrigtsenových jsou tedy rivalové i na atletickém stadionu. Nordas a Pinto sice na rozdíl od Jakoba Ingebrigtsena v Tokiu z rozběhu postoupili, ale oba vypadli v semifinále.