Tomáš hodně cestoval už při práci. "Moc se jim to ale nelíbilo, tehdy nikdo moc neuznával home office, takže mě vyrazili," popisuje, jak to celé začalo. "Měl jsem něco našetřeno, a tak jsem si koupil jednosměrnou letenku do Indie." Netušil, jak dlouho se tam zdrží, jestli se vrátí za měsíc, nebo za dva, doma ho nikdo nečekal. "Pro jistotu jsem si sjednal i velkou životní pojistku, protože jsem se bál, že mě někde zabijí," směje se dnes. 

Tuktukem z Bangkoku až na Moravu

Indie se stala jeho osudovou zemí, celkem v ní strávil půl roku. Projížděl ji i tuktukem, malým třímístným vozítkem, během své cesty z thajského Bangkoku až domů na Moravu.

"Slyšel jsem o jednom Polákovi, který chtěl podobnou cestu uskutečnit, ale nepodařilo se mu to. Tak jsem si řekl, že to vezmu za něj," popisuje s úsměvem. Původně plánovaných devět měsíců se mu ale protáhlo. "V Indii se mě pořád ptali: proč tak pospícháš? Co se stane, když domů dorazíš později? A já jim to nedokázal vysvětlit. Naučili mě zpomalit, žít přítomností. Když se něco pokazí, tak se to neopraví dnes, ale zítra. Vždycky se to nějak vyřeší," vypráví.

Na Moravu tak nakonec přijel o několik měsíců později - a nic se nestalo. "Jen jsem toho víc zažil. To vozítko drkotá, ale člověk je k těm místním mnohem blíž. To v Bentley nezažijete," dodává se svým typickým humorem.

Vyprávění s humorem a bez předsudků

Své výpravy začal sdílet na sociálních sítích na svém profilu Tomík na cestách. "Tomíku mi říkají moji blízcí, je to takové osobní. Chtěl jsem tam tu realitu ukazovat takovou, jaká je. Přirozeně, pravdivě a bez předsudků, protože ty nás vždycky nechávají sedět doma na gauči," vysvětluje původ názvu.

První video se mu podařilo vytvořit až na třicátý pokus. "Šel jsem po ulici v Indii s mobilem v ruce, natáčel se a všichni se na mě dívali. Chtěl jsem se někam schovat," směje se.

Své sledující si ale brzy našel i na sociálních sítích. "Tehdy jsem vůbec nevěděl, že se něčím takovým dá živit. Za moji první přednášku v Plzni jsem dostal 500 korun," vypráví s tím, že víc utratil i za cestu z Moravy. "Ale bavilo mě to - a baví pořád." Z přednášek si udělal takovou show, skoro stand-up, kde s nadhledem a humorem sobě vlastním vypráví o svých cestách. "Chci, aby se lidi bavili, zasmáli se, měli radost. Když už za mě tu korunu utratí, tak aby měli ten zážitek."

Útěk před slonem i bodnutí včely

Přestože je humor jeho poznávacím znamením, i jemu na cestách došel. "To se děje skoro pořád, protože emoce jsou jako na houpačce od rána do večera," směje se. Pak ale zvážní a přiznává, že přišly i těžší chvíle. "Třeba když mě okradli, když jsem utíkal před slonem nebo když mě píchla včela, na kterou jsem alergický. Naštěstí jsem se do nemocnice, která sice vypadala jako kůlnička na dříví, dostal včas a přežil jsem." Za některé situace si člověk podle něj může sám. "Tím, jak má hodně moc vjemů, tak tolik nepřemýšlí a špatně to celé vyhodnotí."

Dnes je na cestách mnohem opatrnější, má totiž rodinu. "Žena mi věří, ví, že nejsem žádný blázen, který by šel do rizika. Člověk už přemýšlí úplně jinak. Navíc mám velkou podporu, kdyby to tak nebylo, tak nikam nejezdím," vysvětluje. Na cesty se vydávají i všichni společně, včetně pětileté a devítiměsíční dcery.

"Letos v listopadu se chystáme na měsíc do Ománu, kde budeme spát pod stanem," těší se na rodinné dobrodružství. V hlavě už má i další sólo cestu: v budoucnu by se rád vrátil do Afriky. "Už z ní vznikl můj cestopisný film Africká jízda, který má u lidí hezkou odezvu. Chtěl bych na něj navázat."

Na závěr má pro ostatní jasný vzkaz: "Lidé za mnou po přednáškách chodí a říkají, že by taky chtěli vyrazit. Ale pořád hledají výmluvy. Nedávám jim rady, protože pak mě mrzí, že nikam nejedou. Kdo chce vyrazit, tak ať to udělá hned teď. Protože nikdy nebude ten správný čas," uzavírá.

Mohlo by vás zajímat

VIDEO: Česko je krásné, stojí za to vyrazit, říká cestovatel Martin Úbl (25. 6. 2023)