Londýn (od našeho zpravodaje) - Několik desítek minut po skončení zápasu Petry Kvitové s Emmou Navarrovou, který favorizovaná Američanka ovládla jasně 6:3, 6:1, se z reproduktorů v All England Clubu ozval hlas české tenistky:

"Ahoj, tady je Petra Kvitová. Jsem připravená na svou poslední wimbledonskou tiskovou konferenci." 

Sama si stylově svolala novináře z celého světa, aby se jejich prostřednictvím rozloučila s miliony svých příznivců.

Šlo o symbolický moment. Podobně totiž svolávala tiskovku po svém prvním wimbledonském triumfu v roce 2011.

O tři roky později v Londýně triumfovala ještě jednou a zapsala se nesmazatelně do historie hry.

"Byl to nápad pána, co to tu má na starosti. Tehdy jsem svou tiskovku ohlašovala  a řekli mi, že po posledním zápase si to můžu zkusit zase," usmívala se pětatřicetiletá hráčka.

Byl to úsměv, jehož pravý význam plně dokreslovaly její lesknoucí se oči. Emoce byly zcela pochopitelné.

"Tenhle Wimbledon jsem vnímala jinak než všechny ostatní Wimbledony. Všechno jsem si víc užívala než dřív. Před zápasem jsem byla trošku emotivnější, protože jsem věděla, co mě čeká, kdybych prohrála," líčila jedna z největších legend historie českého tenisu.

"Ale během zápasu jsem to ustála emočně dobře. Samozřejmě rozhovor na konci už byl těžší, ovšem jinak si myslím, že jsem byla statečná," doplnila.

A odmítla, že by šlo čistě jen o loučení a na výsledku jí tolik nezáleželo. 

"Rozhodně bych byla hrozně ráda, kdybych ještě konec posunula. Ale soupeřka nebyla úplně nejsnadnějším losem," popsala fakt, že dostala za úkol překvapit světovou desítku a loňskou čtvrtfinalistku.

Úvod zápasu ji namlsal, to nepopírala. Rychle vedla 3:1, střílela nechytatelné servisy i brutální returny, které ji zdobily v dobách největší slávy.

"Trošku mě to nalákalo, říkala jsem si, že je to až podezřele dobrý. A najednou bum. A byl konec," smála se.

"Bohužel pak mi došla trochu šťáva. Ale ani z toho nejsem moc smutná. Zápas jsem si užila, atmosféra byla skvělá, dostala jsem i šanci po zápase promluvit. Bylo to víc, než v co jsem mohla doufat," hlesla.

Poslední turnaj kariéry odehraje až na US Open. Přesto to má pro sebe vyřešené, že se s tenisem loučila právě v Londýně.

"Beru to tak, že jsem kariéru ukončila tímhle. Proto jsem to před Wimbledonem ohlásila, chtěla jsem se tu rozloučit s lidmi. A že si ještě zahraju poslední grandslam a možná i Cincinnati je spíš takový bonus," vysvětlila vítězka šesti Fed Cupů a jednatřiceti titulů na okruhu WTA.

Před návratem po narození syna Petra říkala, že v comebacku bude pokračovat tak dlouho, dokud jí tenis bude bavit. Něco se však změnilo.

"Tenis jako takový mě pořád baví, ale ne ta každodenní dřina. Už jí nejsem schopná a nemám ani motivaci na to, abych dřela tak jako dřív. Tělo mě taky bolí, pořád mám nějaká omezení. Nemůžu servírovat, nemůžu dělat tamto… A tohle mě prostě nebaví," vysvětlovala.

"Bohužel profesionální sport je na takové úrovni, že musíte makat. A já už toho nejsem schopná mentálně ani fyzicky. Tenis pořád miluju, moc ráda si půjdu zase někdy zahrát, ale na profesionální úrovni už to prostě nejde," dodala.

Možná kdyby po návratu vítězně zvládla větší počet duelů, bylo by to jiné. Bilance 1:8 na zápasy jí ovšem do značné míry sebrala chuť.

"Byla bych radši, kdybych vyhrála víc zápasů. Ale vážně jsem se vracela pro to, že mě tenis pořád baví. Neměla jsem ambice být zase v top 10 či něco takového. Motivace mi chyběla a vlastně i chybí. Je to takové hraní nehraní," prohlásila rodačka z Bílovce.

"Oheň, který jste vídávali dřív, už ve mně není. O to těžší je pro mě hrát. I tak jsem ráda, že jsem se zkusila vrátit. Nelituju. Teď je ale správný čas to zabalit," prohlásila česká hrdinka.