Nová německá vláda bude mít 18 členů, tedy o jednoho víc než ta dosavadní. Kromě kancléře Friedricha Merze vyšle Křesťanskodemokratické unie (CDU) do vlády dalších sedm členů. Sedm ministrů bude mít také sociální demokracie (SPD). Na bavorskou Křesťansko-sociální unii (CSU) zbyla tři ministerská křesla. Vyplývá to z koaliční smlouvy, kterou dnes zveřejnily strany budoucí vlády. Jména nových ministrů zatím nezveřejnily, německá média se ale plní řadou spekulací.

Předsedou nové německé vlády, která se úřadu ujme zřejmě na začátku května, bude 69letý předseda CDU Merz. Jeho straně připadnou kromě kancléřského postu také ministerstva hospodářství, zahraničí, zdravotnictví, dopravy a ministerstvo pro vzdělání a rodinu. Nominant CDU bude také v čele nového ministerstva digitalizace a státní modernizace. Členem vlády je také z titulu funkce šéf úřadu kancléře; tento post rovněž obsadí člen CDU.

Křesťanský demokrat bude v čele německé diplomacie poprvé po více než 60 letech. Naposledy tuto funkci v letech 1961 až 1966 zastával Gerhard Schröder, jmenovec pozdějšího sociálnědemokratického kancléře. Spekuluje se, že by post mohl obsadit někdejší kandidát na kancléře za CDU Armin Laschet nebo mluvčí strany pro zahraniční a bezpečnostní otázky Johann Wadephul. Prakticky jisté je podle agentury DPA, že ministrem hospodářství bude dosavadní generální tajemník CDU Carsten Linnemann.

CSU bude mít na starost ministerstva vnitra, výzkumu a zemědělství. V souvislosti s postem ministra vnitra se nejčastěji spekuluje o hlavním vyjednavači za CSU v koaličních jednáních Alexanderovi Dobrindtovi. S účastí ve vládě se počítá také u výrazné političky CSU Dorothee Bärové.

Sociální demokraté, kteří budou juniorním partnerem ve vládě, získají ministerstva financí, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, obrany, životního prostředí, hospodářské spolupráce a rozvoje a také bydlení a výstavby. Ministrem obrany podle všeho zůstane Boris Pistorius, ministrem financí a vicekancléřem by se mohl stát spolupředseda SPD Lars Klingbeil. Ministryní hospodářské spolupráce a rozvoje by mohla zůstat Svenja Schulzeová. V případě ministerstva spravedlnosti se nejčastěji hovoří o 37leté braniborské soudkyni Sonje Eichwedeové.

Akceschopná vláda

Merzovi konzervativci, kteří vyhráli únorové předčasné parlamentní volby, a sociální demokraté začali o koaliční vládě jednat v polovině března. Společně mají ve Spolkovém sněmu většinu 328 poslanců z 630.

Podle Merze je dohoda "velmi silným a jasným signálem" pro německé občany i partnery v Evropské unii. "Německo dostane akceschopnou a silnou vládu," řekl. Strany se podle něj dohodly na silném plánu, "pomocí kterého zemi posuneme kupředu". Podle předsedy CSU a bavorského premiéra Markuse Södera bude nová vláda nejen investovat, ale také konsolidovat a reformovat. Spolupředseda SPD Lars Klingbeil, který bude podle německých médií v nové vládě vicekancléřem a ministrem financí, řekl, že Německo bude mít stabilní vládu s jasným kurzem, která bude sázet na hospodářskou sílu a společenskou soudržnost.

V oblasti migrace podle Merze nová vláda mimo jiné na dva roky pozastaví možnost slučování rodin migrantů, kteří požívají jen časově omezenou ochranu. Ukončí také dobrovolné programy pro přijímání uprchlíků. Strany se zároveň dohodly na odmítání migrantů na hranicích, a to i v případě, že budou chtít požádat o azyl. Činit tak Německo bude podle dohody v koordinaci s evropskými sousedy. Podle Merze má vláda v úmyslu také deportovat migranty do Afghánistánu a do Sýrie, počínaje pachateli trestných činů. Zrušena bude možnost získat německé občanství ve zrychleném řízení už po třech letech.

Budoucí vláda chce také snížit daň z příjmu u nižších a středních příjmů. Kontroverzní solidární daň zavedená za účelem rozvoje východního Německa zůstane zachována v současné podobě. Šetřit chce kabinet mimo jiné snížením počtu zaměstnanců ve státní správě o osm procent, výjimkou mají být bezpečnostní složky. Miliardu eur chce koalice ušetřit na dobrovolných příspěvcích mezinárodním organizacím.

Nová vláda chce také vytvořit Národní bezpečností radu, která by koordinovala postup v krizích, či ministerstvo digitalizace. Vzniknout by měl také nový model vojenské služby založený na dobrovolnosti. Zákon, který loni částečně legalizoval rekreační užívání marihuany, chtějí strany "prověřit". Vzniknout by měla rovněž komise, která se bude zabývat postupem německých vlád a opatřeními během pandemie covidu-19. Koaliční smlouva neobsahuje zmínku o plánovaném návratu k jaderné energii.

Těsně po volbách Merz avizoval, že chce mít vládu sestavenou do Velikonoc. Sociální demokraté ovšem chtějí nechat o vstupu do vlády hlasovat členskou základnu, což zabere deset dní. Schválit musí koaliční dohodu předsednictvo CSU, CDU chce nechat hlasovat malý stranický sjezd. Je tak pravděpodobné, že se Merz kancléřem nestane do Velikonoc, ale až na začátku května.

Už v úvodních sondážních rozhovorech se konzervativci a sociální demokraté dohodli mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo umožnit půjčky, které by financovaly zvýšení výdajů na obranu. Vyjednavači se shodli také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč), který má být financován z půjček. Obě opatření se podařilo stranám budoucí vlády prosadit v březnu v obou komorách parlamentu: voleném Spolkovém sněmu i Spolkové radě, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí.