Ve statistice jsou přitom zahrnutí jen takoví pacienti, kteří mají pro vyšetření pádný důvod - při testu skrytého krvácení do stolice jim totiž vyšel pozitivní výsledek. To znamená, že se na kolonoskopii neobjednali jen z preventivních důvodů, ale s vážným podezřením na rakovinotvorné bujení.

"To je hrozně špatná zpráva. Ta data ukazují na obrovské mezery v organizaci péče. Mělo by se s nimi okamžitě začít pracovat," reagovala přednostka Ústavu radiační onkologie v pražské Bulovce Pavla Tesařová.

Volné kapacity budou online

Pracovníci Národního screeningového centra v Brně už proto řeší, co s tím. Podle vedoucího Karla Hejduka by se měl počet pracovišť, ve kterých lze kolonoskopické vyšetření podstoupit, co nevidět rozšířit. Do konce roku by podle něj mělo přibýt až dvanáct nových.

"Tím chceme odlehčit všem stávajícím centrům, ve kterých se lidé potýkají s dlouhou čekací dobou," uvedl Hejduk. Posílit by se podle něj měla i stávající centra - budou se do nich kupovat nové přístroje.

Pomoci by měla i lepší organizace péče. "Plánujeme spuštění elektronického rezervačního systému, v rámci kterého se budou moct pacienti na screeningové vyšetření objednávat," přidává další novinku Hejduk. Pacienti tak budou mít o čekacích lhůtách na jednotlivých pracovištích přehled - budou vědět, která z nich mají momentálně beznadějně plno a kde se jim naopak potřebná péče dostane.

"V případě potřeby zasáhnou i nově ustanovení regionální koordinátoři, kteří budou činnost jednotlivých pracovišť pravidelně kontrolovat a sledovat," uzavřel Hejduk.

Na vyšetření nově vyrazí i pětačtyřicátníci

Posílení kapacit je podle odborníků nutné i z toho důvodu, že chce nyní vedení resortu zdravotnictví počty vyšetřovaných pacientů ještě víc rozšířit. Od příštího roku už by měli mít kolonoskopii hrazenou z pojištění i pětačtyřicátníci. Doposud to byli jen lidé nad padesát let. "Musíme to jenom ukotvit do vyhlášky," řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V některých regionech se tak můžou čekací doby ještě víc natáhnout.

Podle onkologů se přitom dlouhé objednací doby nevyplácejí. "Čekat na kolonoskopii několik měsíců, to je opravdu hodně. Pro přežití pacienta je rozhodující včasná diagnóza. Novotvary totiž můžou růst velmi rychle," upozorňuje například přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Luboš Petruželka. Pokud tedy má být léčba úspěšná, musí se s ní podle něj začít co nejdříve.

Včasná léčba je klíčová i podle Jana Žaloudíka z Masarykova onkologického ústavu v Brně. "Čím dříve jsou nádory odhaleny a léčeny, tím lepších výsledků dosáhneme," říká. U tumorů v prvním stadiu podle něj většinou stačí jen operace a je vyřešeno. "Naopak pozdní stadia rakoviny se léčí velmi složitě. Vyžadují chemoterapii a radioterapii, někdy i další formy léčby," popisuje Žaloudík. Taková léčba je pak náročná nejenom pro pacienta, ale i pro systém - stojí i miliony korun.

Tisícovka tumorů ročně

V současnosti je v Česku celkem 199 pracovišť, která nabízejí kolonoskopická vyšetření. Podle Karla Hejduka jsou ale nerovnoměrně rozmístěná. Centry každoročně projde zhruba 55 tisíc lidí. U zhruba 40 procent z nich lékaři odhalí takzvané ademomy - to jsou nezhoubné výrůstky, které se ale mohou v rakovinu zvrhnout. Přibližně tisícovka pacientů si ale vyslechne špatnou zprávu okamžitě. Lékaři jim oznámí, že už u nich rakovina střeva či konečníku propukla.

Test, který odhalí skryté krvácení do stolice, by měli lidé podstupovat zhruba jednou za dva roky. Kolonoskopii pak jednou za deset let.