Pravlci obrovští (latinsky Canis dirus, případně Aenocyon dirus) obývali široký pás Ameriky, který se táhl od dnešní Venezuely až po Kanadu, napsal magazín Time. Podle odborníků se jednalo o nejstrašnější šelmy pravěku, které napadaly a zabíjely i mamuty.

Vědci ze společnosti Colossal Biosciences nyní využili genetické inženýrství a starobylou zachovalou DNA, rozluštili genom pravlka a přepsali genetický kód vlka obecného tak, aby mu odpovídal. Pak využili jako náhradní matky fenky domácích psů a během tří samostatných vrhů loni na podzim a letos v zimě přivedli na svět Romula, Rema a jejich sestru, nyní dvouměsíční Khaleesi.

Časopis Time měl možnost se setkat s oběma samečky (Khaleesi nebyla vzhledem ke svému nízkému věku přítomna) letos v březnu na oploceném poli v americkém zařízení pro volně žijící zvířata pod podmínkou, že jejich umístění zůstane utajeno, aby byla zvířata chráněna před zvědavci.

O čtvrtinu větší než normální vlk

Podle líčení magazínu dělají sněhobílí samečci Romulus a Remus všechno, co se od půlročních štěňat dá čekat - honí se, hrají si, šťouchají do sebe čenichy a hravě se koušou. Ale jedna věc je jiná - před lidmi jsou velmi ostražití, drží si od nich odstup, a to včetně svého ošetřovatele, který o ně od narození pečuje.

Už nyní jsou malí pravlci o 20-25 procent větší než jejich nejbližší žijící příbuzný, vlk obecný, uvedla společnost, kterou citoval zpravodajský server Bloomberg. Až plně dorostou, budou vážit odhadem 75 kilogramů.

Na sociálních sítích se zároveň s oznámením společnosti rozjela debata o tom, zda-li se vědcům skutečně podařilo oživit původního pravlka. Jiní vědci a zoologové totiž zastávají názor, že v Colossal Biosciences nevytvořili skutečného pravlka, ale geneticky upraveného vlka, které jej pouze napodobuje. Diskutující nezpochybňují, že se jedná o obrovský technologický pokrok, ale k doslovnému "zmrtvýchvstání" tisíce let vyhynulého druhu se nepřiklání. 

Pravlk obrovský není jediným zvířetem, které chce společnost Colossal Biosciences, jež byla založena v roce 2021 a v současnosti zaměstnává 130 vědců, přivést zpět na Zemi. Na seznamu těch, které by rádi oživili, je také mamut srstnatý, dronte mauricijský - nelétavý pták známý také jako blboun nejapný nebo dodo - či vakovlk tasmánský.

Už v březnu společnost překvapila vědeckou komunitu zprávou, že zkopírovala DNA mamuta srstnatého a vytvořila "myš srstnatou" - chimérického tvora s dlouhou zlatou srstí a zrychleným metabolismem tuků mamuta.