Německo, které v loňském roce pokrylo více než 60 procent své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, se dlouhodobě stavělo proti snaze Paříže označit atomovou energii za "zelenou". Francie získává přibližně 70 procent své elektřiny z celkem 56 atomových elektráren a trvá na označení jaderné energie za obnovitelný zdroj, což má kýženě usnadnit financování jaderných zdrojů.

"Abychom zajistili naši energetickou suverenitu… vyzýváme k ukončení veškeré
diskriminace na evropské úrovni vůči nízkouhlíkovým energiím, ať už jaderným,
či obnovitelným," uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron 7. května během návštěvy německého kancléře Friedricha Merze v Paříži. Jak se ukazuje, tlak Paříže se vyplatil. Bude-li Berlín souhlasit, srovnají se podmínky pro financování "čistých" zdrojů energie, jako jsou soláry a větrníky, a jaderných elektráren.

Jaderná energie doposud není v evropské legislativě považována za obnovitelný zdroj. A právě to komplikuje její financování a rozvoj v rámci některých dotačních a investičních programů. Naopak obnovitelné zdroje mají zajištěn přístup k dotačním programům, výhodnějším podmínkám pro investory a často i státní podpoře bez tak přísných regulačních požadavků, jako má jaderná energetika.

Pokud Berlín nyní ustoupí, šlo by podle Guntrama Wolffa, vedoucího pracovníka think-tanku Bruegel, o "vítané sblížení, které usnadní téma energetiky v EU". "Z politického hlediska myslí Merz i na jaderný deštník," řekl expert pro Financial Times.

Nový kancléř kritizoval staré kroky

Obrat totiž přichází v době, kdy Německo zvažuje připojení se k francouzskému jadernému štítu coby odstrašujícímu prostředku proti případné budoucí ruské agresi. Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) v minulosti kritizoval rozhodnutí Německa opustit jadernou energii a demontovat existující jaderní elektrárny. Poslední tři byly odstaveny v roce 2023. Po volbách se obnova klasických jaderných elektráren v programovém prohlášení neobjevila. Vláda však slíbila investovat do nových technologií, včetně malých modulárních reaktorů a jaderné fúze.

Německo bylo spolu s Rakouskem nejvíc protijaderným státem Evropské unie.
Silné ekologické hrnutí se zde od 70. let snažilo dosáhnout zákazu jádra. Německá strana Zelených vzešla právě z tohoto antijaderného hnutí. To nakonec akceptovaly i ostatní strany, včetně křesťanských demokratů. Pod vedením tehdejší kancléřky Angely Merkelové došlo v roce 2011 - po havárii v japonské elektrárně Fukušima - ke schválení postupného odchod od jádra. Naproti tomu jiné evropské státy, které dříve od jádra ustoupily, se k němu vrátily - šlo například o Belgii, Itálii a Švédsko.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS), spoluzakladatel Parlamentního
klubu pro jádro, obrat Německa ve vztahu k jádru vítá. "Je to vítaná zpráva, tlačím na to pět let. Klíčové je vyrovnat podmínky jaderných elektráren s větrníky a soláry. Není žádný důvod tyto nestabilní zdroje zvýhodňovat na úkor těch stabilních, jako je právě jádro. Zvýhodňovaní byl zločin a je nutné ho odstranit," uvedl Vondra pro Aktuálně.cz. Jak podotkl, doufá, že si "vše podrobně studuje" také místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberaová. "Protože ta tomu zatím vší silou bránila. A stejně tak eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen. Doufám, že je k tomu teď dotlačí členské státy," řekl Vondra.

Pro Česko jde o podle českého europoslance o velmi důležitý krok, zejména kvůli povolování a nastavování finančních modelů pro budoucí jaderné elektrárny. "Zatím ty modely, které musí Evropská komise schvalovat kvůli státní podpoře, zvýhodňují soláry a větrníky před jádrem. A to je třeba odstranit," řekl Vondra.

Video: Záchrana jádra, nebo jeho konec? Karel Havlíček o sporném plánu evropské komise