"V prosinci 2024 byl ve Vídni v Rakousku zatčen 21letý muž podezřelý z přípravy útoku. Pravděpodobně byl v kontaktu se členy Islámského státu  prostřednictvím online komunikačních platforem. Plánoval útok na policii nebo židovskou komunitu ve Vídni. Použitými zbraněmi měly být buď výbušniny, nebo nože," popisuje jeden z loňských případů extremismu nově vydaná zpráva Europolu věnující se terorismu v Evropské unii. 

Europol zdůrazňuje i nízký věk extremistů. V dalším z popsaných případů například šlo o čtrnáctiletou dívku, která v Rakousku připravovala útok nožem. Podle policie, která ji během loňského března zadržela, byla dívka taktéž inspirovaná ideologií Islámského státu. 

"Počet nezletilých a mladých lidí zapojených do teroristických a násilných extremistických aktivit v celé Evropské unii v roce 2024 nadále rostl," uvádí zpráva. Džihádistický terorismus zůstal nejsmrtelnějším: je odpovědný za pět mrtvých a 18 zraněných. 

Zajímavostí, která ze zprávy vyplývá, je, že na velmi mladé rekruty ze všech extremistů cílí především džihádisté a pravicoví radikálové. "Pro mladou generaci to představuje největší fascinaci zlem. V tom smyslu, že tyto dvě ideologie - militantní džihádismus a neonacismus - jsou v tuto chvíli ve špatném slova smyslu nejpopulárnější. Je to symbol zla a část protestně naladěné mladé generace se v tom zhlédne a chce se k takovým ideologiím a hnutím přidat," popisuje fenomén odborník na extremismus Miroslav Mareš.

Podobný případ se vyskytl i v Česku. V červnu policie a Bezpečnostní informační služba oznámily, že dopadly skupiny lidí, kteří se nechali naverbovat Islámským státem. Většině z nich nebylo ani osmnáct let. Dva mladí lidé ze skupiny se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu.

Před radikalizací mladých varuje i nedávno zveřejněná výroční zpráva BIS.

"Není to úplně nové. Už před několika lety byl vůdce jedné z globálních neonacistických sítí mladý teenager z Estonska," popisuje Mareš s tím, že ale vše urychlují sociální sítě. "Mladí a zranitelní lidé vyhledávají online kontakty, což vede k vytváření komunit radikalizované mládeže, která podněcuje násilí online i v reálném životě," potvrzuje jeho slova i Europol.

Internet tu hraje zásadní roli. "Už dvacetiletí jsou internet natives (tedy narození v éře internetu - pozn. red.) a komunikace prostřednictvím sociálních sítí se zdokonaluje. Mladá generace v tom vyrůstá a adaptovala se na to, stejně jako se na to adaptovali i terorističtí náboráři," popisuje Mareš. Podle zprávy se extremisté většinou stávají z mužů, přesněji chlapců, kteří se cítí osamělí a jimž radikalizace umožňuje se do určité komunity začlenit. 

"Většina těchto mladých osob byli stoupenci Islámského státu, ale zdálo se, že zůstávají do značné míry odděleni od zavedených džihádistických hnutí a mají omezené znalosti o džihádistické ideologii," uvádí Europol ke konkrétním skupinám.

Téměř totožný profil jako mladí džihádisté mají i pravicoví radikálové. "Nejčastějším profilem pravicových násilných extremistů aktivních online byli mladí muži, mnohdy nezletilí, kteří často trpí problémy s duševním zdravím. Velmi nízký věk některých podezřelých, zatčených za plánování a přípravu útoků, vyvolává u členských států velké obavy," popisuje zpráva. Naopak specifikem typickým zřejmě pouze pro pravicové radikály je výroba zbraní na 3D tiskárnách. U jiných skupin extremistů to zpráva nepopisuje.

A v souvislosti s tištěním 3D zbraní došlo k zatčení i v Česku. "Obviněný měl v rozporu se zákonem vyrobit pomocí 3D tiskárny dvě krátké palné zbraně," uvádí náměstek olomouckého vrchního žalobce Radek Bartoš. Nezletilého mladíka, o kterém je řeč, v létě zadržela česká policie. Kromě výroby zbraní totiž na Telegramu spoluzaložil skupinu, kde si lidé přeposílali nacistickou symboliku a navzájem se vyzývali k útokům. Členové také plánovali teroristický útok na na červencový pochod sexuálních menšin Duhový Pride v Bratislavě. Jak už informoval deník Aktuálně.cz, funkční návody na tištěné 3D zbraně jsou na internetu volně dostupné.

Pravicoví extremisté mají i další specifikum, kterým je sklon k mysticismu. "Velmi znepokojivý byl nárůst pravicových extremistů aktivních v okultistických a satanistických internetových komunitách, známých jako sítě '764' nebo 'Com'," popisuje interpol. Jde o online komunity, které se zaměřují na mladé lidi, jejichž členové se navzájem radikalizují například u sledování násilných videí. Ale nejde pouze o ně. "Zastávají extrémní ideologické názory a viktimizují děti, které nutí k páchání násilných činů vůči sobě i ostatním. Mnohé z těchto skupin vyznávají neonacismus, nihilismus a pedofilii jako své základní principy," popisuje fungování online skupin Interpol.

Jako významný problém spojený s extremismem zpráva uvádí i radikalizaci ve vězení. "Netvrdím, že to není problém. Už se takové případy objevily. Minimálně jsou tu extremisté, kteří byli umístění do vězení. Není to fenomén jako třeba ve Francii, Británii nebo částečně Německu a Rakousku, ale neznamená to, že jsme vůči tomu úplně imunní," popisuje český kontext Mareš. Jak dodává, část těch, kteří se ve vězení radikalizují, nemusí být pouze lidé odsouzení za extremistickou trestnou činnost, ale i za běžnou kriminalitu jako drogy či násilí, kteří jsou náchylní k příklonu k extremistickým ideologiím.

Co se týče neonacistů ve vězení, v současnosti jich v Česku není tolik jako v minulosti. "Co je novinka, u které nevíme, zda vytváří nějaké sítě, je několik odsouzených z okruhu anti-institucionálního extremismu," říká Mareš. Jde například o takzvané antivaxery a dezinformátory. "Vytváří se nová subkultura lidí, kteří se je snaží z vnějšku podporovat. Ale přiznám se, že k tomu nemám dostatek informací, je to nový fenomén," dodává odborník na extremismus.