Kategorie zpráv

Vzbudila pohoršení, pak celonárodní nadšení. Komtesa ze sedla dožívala v bídě

Vzbudila pohoršení, pak celonárodní nadšení. Komtesa ze sedla dožívala v bídě; Zdroj foto: ČTK

Na Velké pardubické startovala celkem sedmkrát. Kromě prvenství v roce 1937 bylo její nejlepší umístění druhé místo z roku 1934.

Komtesa Marie Immaculata (Lata) Brandisová se narodila 26. června 1895 na zámku v Úmoníně u Kutné Hory ve šlechtické rodině.

Otec pocházel ze starého tyrolského hraběcího rodu. Bratr její babičky byl Oktavián Josef Kinský, který patřil k zakladatelům Velké pardubické.

Již v dětství se rodina usadila na zámečku v Řitce u Prahy, kde otec zřídil chov koní a kde se Lata začala věnovat jezdectví.

Láska ke koním ji nakonec přivedla na dostihové dráhy. První dostih absolvovala v roce 1916 ve svých jednadvaceti letech a její start skončil pádem. Účastí v tehdy výlučně mužském sportu mnoho lidí pobouřila.

Poté trénovala v pražské Velké Chuchli a na statku Kinských Obora a úspěšně absolvovala řadu dámských dostihů.

V roce 1927 poprvé startovala na slavné Velké pardubické, což bylo v té době něco nevídaného. Dostih dokončila po několika pádech jako pátá.

Brandisová poté musela po smrti rodičů převzít starost o rodinu a další Velké pardubické se zúčastnila až v roce 1930. V roce 1933 poprvé startovala s klisnou Normou, byla třetí a rok později druhá.

V roce 1937 přišel šok. Komtesa slavný závod vyhrála. "Vbíhala jsem s milovanou Normou do cílové rovinky a čtyřicet tisíc lidí šílelo radostí," vzpomínala Brandisová.

"Vnímala jsem, jak mě Norma nese k prvenství, a vychutnávala jsem si radost z potlesku a volání diváků. Nikdy předtím mi nebylo dopřáno zažít nádhernější pocit. Pocit, že široko daleko není nikdo, kdo mě nemá rád!" líčila nejslavnější den své dostihové kariéry.

Úspěch posílil i fakt, že v té době "Velkou" vyhrávali němečtí koně a vítězství českého koně bylo silně vnímáno i v kontextu tehdejšího německého nacionalismu a sporů mezi Čechy a Němci.

"Její neuvěřitelné prvenství ve Velké pardubické roku 1937 nad příslušníky jezdecké sekce SS a wehrmachtu neoddiskutovatelně dodalo Čechům sebedůvěru, byť se tak stalo krátce předtím, než nacisté zemi obsadili," psala Markéta Pilátová na stránkách Aktuálně.cz v recenzi na knihu anglického spisovatele Richarda Askwithe Nezlomná o Brandisové.

Během druhé světové války byl rodinný majetek dán pod německou správu, ale Lata se svými sestrami směla dál bydlet v Řitce. Za koňmi však musela jezdit na kole až do Chuchle.

V 50. letech pak byl majetek v Řitce sestrám Brandisovým zabaven a ony se musely vystěhovat na chatu u nedaleké Líšnice, kde stárnoucí sestry žily prakticky bez příjmů, bez vodovodu a elektřiny.

Na start závodu se naposledy postavila v roce 1949. Při hromadném pádu na Hadím příkopu se však vážně zranila, skončila v nemocnici a po několika dřívějších zraněních musela tentokrát svou závodní kariéru definitivně ukončit.

V roce 1980 odjela za svými příbuznými do Rakouska, kde 12. května 1981 zemřela v nedožitých 86 letech.