Mladých lidí, kteří mají problémy s hmotností, v Česku neustále přibývá. Podle dat Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost trpí nadváhou asi 26 procent dětí, obézních je 16 procent. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) společně s kolegy z Masarykovy univerzity a Státního zdravotního ústavu se proto v rámci rozsáhlého výzkumu zaměřeného na monitoring a prevenci dětské obezity snažili zjistit, jak rodinné prostředí ovlivňuje stravovací návyky dětí.

"Sestavili jsme mimo jiné index zdravého stravování, který zahrnuje pravidelnost snídaní, četnost jídel v průběhu dne, konzumaci nezdravých potravin, pitný režim, míru vybíravosti v jídle a společné stolování rodiny," popisuje Dana Hübelová z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.

Mlsá každý den

Na základě sestaveného indexu pak odborníci hodnotili stravovací režim 53 dětí s nadváhou nebo obezitou z Dětské léčebny ve Křetíně a dalších 45 dětí s normální hmotností z Dětské léčebny v Ostrově u Macochy. "Výsledky výzkumu ukázaly, že děti s normální hmotností mají zdravější stravovací návyky než děti, které se potýkají s kily navíc," říká Hübelová.

Z dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili děti i jejich rodiče, vyplynulo, že každý den mlsá sladkosti nebo slané pochutiny přes 52 procent oslovených dětí.

"Z odpovědí obou skupin jsme také zjistili, že třetina dětí snídá jen někdy nebo vůbec a další desetina snídá jen o víkendu, což není ideální, protože jim například v průběhu dne pracovního týdne chybí energie. Poměrně pozitivní je naopak zjištění, že 88 procent dětí pije v průběhu dne vodu, na druhou stranu 12 procent oslovených ji ale v pitném režimu nemá vůbec," popisuje Hübelová.

Do výzkumu spolufinancovaného se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu SIGMA zapojili vědci i moderní eye-trackingové technologie, které dokážou určit, kam a jak dlouho se dívají oči respondenta. Pomocí nich zjišťovali, na jaké potraviny děti zaměřují svoji pozornost a na jaké mívají chuť. "Dětem jsme na monitoru ukazovali dvojice obrázků. Vždy na nich byla jedna vysoce průmyslově zpracovaná potravina a jedna vizuálně podobná, ale zdravě zpracovaná potravina," přibližuje Hübelová.

Vliv na kvalitu stravování dětí má podle vědců i společné stolování v rodině. "Ve všední dny se u jednoho stolu pravidelně schází pouze 20 procent rodin. Lepší je situace o víkendech, kdy společně jí 60 procent domácností," říká vědkyně.

Svou roli hraje také vzdělání rodičů. "Zdraví prospěšnější návyky jsme zaznamenali u dětí vysokoškolsky vzdělaných matek. Důležitým faktorem se ukázalo i to, zda mají rodiče dost času na přípravu domácího jídla - pokud ano, děti jí kvalitněji. Naopak finanční nejistota v rodině přispívá ke zhoršení stravovacích návyků," doplňuje Hübelová. Studie rovněž ukázala, že lepší stravovací návyky mají děti rodičů, kteří sami dbají o zdravé stravování.

Aplikace pro lepší životní styl

Na základě získaných dat teď vědci plánují připravit webovou aplikaci s jednoduchou kalkulačkou, díky které by si děti a jejich rodiče mohli spočítat index rizika rozvoje nadváhy či obezity. "Zadají svoje základní data - například výšku, hmotnost, jak často se hýbou, jak se stravují - a zjistí, jak si vedou z hlediska životního stylu. Podle toho následně dostanou konkrétní odborná doporučení," popisuje vědkyně.

Zájemci si zároveň budou moct stáhnout mobilní aplikaci, která nabídne roční komplexní program pro zlepšení životního stylu. "Obsahovat bude jednoduché výzvy. Cílem je, aby si s jejich pomocí dospívající nebo rodiny s dětmi nastavili zdravější životní styl, u kterého setrvají dlouhodobě, protože nejde jen o to držet dietu. Program plánujeme postavit tak, aby se do něj mohla zapojit celá rodina," říká Hübelová. Webová kalkulačka bude dostupná už letos, mobilní aplikace pak v příštím roce. Rodiče a jejich děti o tom budou informovat pediatři či nutriční specialisté.

"Spolupráce rodičů při změně životního stylu dítěte je naprosto klíčová," potvrzuje Kateřina Bednaříková, lékařka z Dětské léčebny Křetín, která se specializuje na léčbu obezity. "Během čtyřtýdenního pobytu se u nás dětem snažíme zábavnou formou přiblížit zásady zdravého stravování. Zároveň jim nabízíme řadu pohybových aktivit. Mohou vyrazit na koloběžky, sbírat kešky, zahrát si discgolf nebo se zapojit do nějaké týmové činnosti na hřišti. Každý si tak může najít, co ho baví a čemu by se mohl věnovat po skončení pobytu," říká lékařka.

Do procesu vzdělávání se v léčebně snaží zapojit také rodiče. "Organizujeme pro ně workshopy, kde ukazujeme, jak s dítětem dále pracovat. Jednou za dva měsíce nabízíme i online schůzky, na kterých se rodiče mohou poradit s nutričním specialistou, fyzioterapeutem nebo například psychologem," dodává Bednaříková.