Mezi jižním výběžkem ostrova Langeland a ostrovem Lolland kotví již několik dní ruská výsadková loď Alexandr Šabalin, která patří k Baltské flotile se základnou v Kalingradu.

Redakce Ekstra Bladet si kvůli ověření informací pronajala vrtulník a pořídila snímky lodi, která se podle jejich zjištění zdržovala v oblasti právě v době, kdy nad dánskými letišti a vojenskými objekty létaly neidentifikované drony. Plavidlo mělo po celou dobu vypnutý poziční signál AIS, takže nebylo k dohledání v žádné databázi.

Ruská loď se během celé "dronové kampaně" nacházela pouhých 12 kilometrů od pobřeží Langelandu, tedy v prostoru vzdáleném zhruba 70 do 270 kilometrů od všech letišť a vojenských objektů, které byly incidenty zasaženy. Zároveň jde přesně o hranici mezi dánskými a mezinárodními vodami.

Podezření na Putinovu "stínovou flotilu"

Oficiální vyjádření dánských úřadů k situaci zatím nepadlo. Politici i bezpečnostní experti však vyslovují podezření, že za sérií dronových incidentů stojí Rusko v rámci hybridní demonstrace síly. 

Pozornost médií a analytiků se dosud upínala hlavně na tankery z Putinovy "stínové flotily", které by mohly sloužit jako základny pro dronové útoky. Provozní ředitel U&C UAS Robert Vacek nicméně v rozhovoru pro Aktuálně.cz zmínil možnost, že drony mohli jejich operátoři ovládat i přímo z dánského území.

Bezpečnostní expert a bývalý analytik dánské vojenské rozvědky Jacob Kaarsbo řekl Ekstra Bladet, že pokud by za dronovými hybridními útoky skutečně stálo Rusko, mohla by v něm tato loď sehrát několik rolí. Podle něj by využití samotného plavidla jako základny pro drony bylo "až příliš očividné", loď by však mohla sloužit jako podpora plavidlům ze "stínové flotily". Německo nedávno zadrželo jednu z těchto lodí právě kvůli podezření na souvislost s drony.

Tento týden musela být kvůli hlášeným dronům uzavřena letiště v Kodani, Aalborgu a Billundu. Výskyt bezpilotních letounů byl hlášen také u letišť v Esbjergu, Sönderborgu a u základny dánských stíhaček ve Skrydstrupu. Nejnovější případ z noci na pátek znamenal druhé uzavření aalborského letiště během dvou dnů.

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen zatím neoznačil žádného pachatele, incidenty však nazval "hybridní hrozbou". Podle něj Dánsko nečelí přímému vojenskému útoku, zároveň ale varoval, že v nejbližší době lze očekávat další podobné akce.