Tetřívek obecný a sokol stěhovavý jsou zcela rozdílní ptáci. První patří mezi hrabavé a žije většinou na zemi, druhý je jedním z nejlepších letců. Spojuje je ale jedno: oba platí v Česku za kriticky ohrožené druhy. Poslední jedinci přebývají v horských oblastech, třeba v Krkonoších.

Teď pro ně nastává kritické období roku - přichází jaro a s ním čas tokání a hnízdění. Stačí jen malé vyrušení a pták se nemusí vůbec rozmnožit nebo opustí hnízdo. To pak může mít zásadní dopad na místní populaci. Od soboty tak v Krkonošském národním parku platí až do konce května zákaz vstupu na jedenáct turistických cest. 

"Cílem tohoto opatření je především ochrana tetřívků a jejich pravidelně využívaných tokanišť v nejcitlivějším období jejich toku a rozmnožování," uvedl národní park na svých stránkách. Ochránci přírody na sociálních sítích také důrazně nabádají k dodržování pravidel na místech, kde hnízdí sokoli. Zvláště varují, ať lidé nechodí v klidových územích mimo vyznačené cesty.

I tak je už nyní jasné, že každý turista pravidla dodržovat nebude. Naznačuje to zkušenost z posledních let. "Lidé vyrazí do přírody a bohužel začnou bláznit," popisuje současnou situaci na horách mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. 

Každodenní problémy

Problémy s turisty, kteří porušují pravidla a vstupují i do těch nejchráněnějších zón národního parku, krkonošští strážci řeší každý den. Jen během jednoho únorového víkendu, kdy se zaměřili na řidiče čtyřkolek, lyžaře a snowboardisty, vybrali dvacet pokut v celkové výši 20 tisíc korun.

"Tito lidé vědí, že na klidových územích nemají co dělat. Ale adrenalin je pro ně důležitější než ochrana přírody. Často bývají verbálně i fyzicky agresivní. Výjimečně jdou do konfliktu dokonce i s policisty. Nestává se to denně, ale děje se to," říká Drahný.

Často jde o skialpinisty nebo vyznavače snowkitingu, tedy jízdy na lyžích či snowboardu za tažným drakem. Na tyto nové "trendy" v zážitkových sportech, kterými ale turisté mohou poškodit vzácné ekosystémy, v nedávné době upozorňovali i v Beskydech nebo Jizerských horách. 

Někteří lidé porušují pravidla nevědomky, například přehlédnou značení. "Zmate je, že do oblasti vedou stopy. Řeknou si, že to znamená, že tam mohou normálně jít. Přitom je tam vyšlapal někdo, kdo tam také neměl co dělat," uvádí Drahný.

Ve vyšších polohách Krkonoš se navíc v těchto dnech stále udržuje sníh a bílá pokrývka turisty často láká sestoupit ze stezky, například na pláních u Luční boudy. "Lidé si řeknou, že je tam metr sněhu, takže nemohou ničemu uškodit. Jenže příroda není jen pod sněhem, ale i nad ním. Navíc na některých částech je sněhu jen pár centimetrů. To pak turista snadno prošlápne krustu a poruší lišejníkové zahrádky," upozorňuje Drahný.

Dlouhodobým problémem je také porušování zákazu vjezdu pro auta. "Lidé po horách jezdí zcela partyzánsky a divoce. Kdekoli jinde lidi značky respektují, ale na horách jsou jim, zdá se, jedno," zmiňuje mluvčí.

Za nedodržení pravidel hrozí až 10 tisíc korun pokuta na místě, ve správním řízení ale může být i daleko vyšší. Před čtyřmi lety například čtyři skútraři dostali za jízdu po první zóně národního parku pokutu 100 tisíc korun. 

Zástupci národního parku také upozorňují, že díky moderním technologiím a spolupráci s policií jsou nyní schopni daleko lépe hříšníky odhalit a pokutovat. Oproti chráněným krajinným oblastem se také národní parky mohou spolehnout na profesionální strážce.