5 0 0 17.04.2025
Paní Bohumila rozhodně nepatří mezi osoby, které by se litovaly a proklínaly život za nelehké chvíle, jež jim servíruje. Možná proto měla štěstí a dostala se do péče lékařky, které nebyl její život lhostejný. Ta se rozhodla jednat a svou pacientku poslala na konzultaci do jiného města, kde ji přijmuli a vyšetřili za krátkou dobu. Právě tento krok považuje za zásadní.
Příběh paní Bohumily plný zdravotních potíží však začal již v jejích osmnácti letech, kdy jí našli nádor, který úspěšně odstranili. Následně se desítky let potýkala se "štěkavým" kašlem, který lékaři přisuzovali astmatu.
"Stále jsem kašlala, ale brala jsem to jako součást svého života," vybavuje si. Druhý nádor - tentokrát plic - jí lékaři diagnostikovali 10. května 2024, přičemž 14. června měla po operaci. Sama pacientka věří, že k rozvoji onemocnění přispělo velké množství stresu a traumatizujících událostí. Těžkosti jí však zároveň pomohly projít operací i následnou léčbou s klidem.
Bohumila patří mezi nekuřáky, kteří onemocněli rakovinou plic, což pro mnohé může být stále překvapivé. Problematické je, že se u nekuřáků na nemoc často přijde až pozdě, proto je dobré nepodceňovat příznaky, jako je chronický kašel nebo jiné respirační problémy. Pokud je trápí, měli by co nejrychleji navštívit svého praktického lékaře. Rakovina plic nebolí a není vidět, právě proto se obvykle zachycuje v pozdějším stadiu. Příběh paní Bohumily je ukázkou, že pokud se karcinom zachytí včas, lze dojít k úspěšné léčbě a snad i naprostému vyléčení.
Stačilo však málo a seniorka mohla dopadnout jinak. "Lékaři mě občas poslali na rentgen plic a na další vyšetření, nic ale nenasvědčovalo tomu, že bych byla astmatička. Na ORL dospěli k závěru, že kašlu kvůli refluxní chorobě jícnu, a tak jsem začala užívat léky," vzpomíná na chronické obtíže. Zlom přinesl až podzim roku 2023, kdy se její zdravotní stav zhoršil. "Kašel už začal být tak úporný, že jsem nedokázala spát, a to ani vsedě. Vyzkoušeli jsme všechny možné léky, ale nic nezabíralo," dodává. Zde rentgen ukázal nález, o kterém lékařka prohlásila, že je to astma, byť problémy se zadýcháváním pacientka vůbec neměla.
O měsíc později ji jiná lékařka po zhlédnutí RTG snímku okamžitě poslala na CT. Volný termín byl však až v půlce dubna. Vzhledem k tomu, že se výsledky ošetřující lékařce nepozdávaly, Bohumile zavolala s tím, zda může snímky poslat ke konzultaci profesoru Milanu Sovovi do Fakultní nemocnice Brno, aby celý proces urychlila. Za čtyři dny jí volala s tím, že za další tři dny nastupuje na brněnské klinice k hospitalizaci, přičemž po bronchoskopii ještě bude nutné podstoupit nukleární vyšetření.
"V Brně byste měla termín až 26. června, ale já jsem si vás dovolila objednat na příští pátek 10. května do Olomouce. A hned patnáctého přijdete k profesorovi Sovovi," sdělila lékařka své pacientce, kterou odborník urychleně odeslal na hrudní chirurgii. "26. června, kdy bych měla termín v Brně na nukleárce, jsem už měla 12 dní po operaci! Za skvělou návaznost péče vděčím tomu, že se lékaři nespokojili s dlouhými termíny, naopak reagovali rychle a aktivně," doplňuje pacientka s tím, že vynachválit si nemohla především komunikaci a všechno nakonec proběhlo rychle a přímo.
Díky rychlému jednání a plynulé návaznosti podstoupila operaci do šesti týdnů od diagnózy. Její nádor byl typický pro nekuřáky, což potvrdil i genetický rozbor. Následně jí byla nasazena biologická léčba. "Cítím se dobře a vážím si toho, že i při pravidelných kontrolách se mohu kdykoliv na cokoliv zeptat. Lékaři mi vždy všechno jasně vysvětlili," dodává.
Ačkoliv je svým lékařům paní Bohumila vděčná, tvrdí, že se rychlé jednání a důkladná péče bohužel nedostává všem, což považuje za velký problém zdravotnictví. "Jsem ale absolutní výjimka, které se dostalo takové rychlé péče a souznění. Měla jsem opravdu štěstí, že to takhle navazovalo. Lidé kolem mě mají spíš opačné zkušenosti," vypráví s tím, že si nemůže vynachválit ani svou následnou péči a díky přístupu lékařů neměla z operace a následné léčby obavy.
Jediné, čeho se prý bála, byla anestezie. "Lékař mi ukázal snímek a naprosto upřímně mi řekl, co mě čeká. Mluvili jsme jako dva lidé, kteří vědí, že teď je potřeba jednat. V tu chvíli jsem cítila klid. Důvěřovala jsem mu," svěřila se. "Během let jsem se naučila brát sama sebe s nadhledem. Jsem unavenější, některé činnosti už nezvládám. Ale mám milujícího partnera, rodinu a dokážu se zasmát sama sobě," dodává.
Štěstí na rychlou diagnózu i zotavení, jako má paní Bohumila, opravdu nemá každý. Své o tom ví i Michaela Tůmová z neziskové organizace Hlas onkologických pacientů, které za velmi krátkou dobu od diagnostiky na karcinom zemřela blízká kamarádka. Její případ je ukázkou toho, jak je v rámci tohoto onemocnění nutné okamžitě jednat.
Zrychlení veškerých postupů by ocenili i samotní lékaři, kteří se snaží společnost informovat, pracují na nejrůznějších programech a apelují na celkové zlepšení dostupnosti zdravotní péče. Díky informovanosti totiž i samotní pacienti mohou podchytit mnoho problémů. V Česku byl například v roce 2022 spuštěn Program časného záchytu karcinomu plic, který je určen současným i bývalým kuřákům ve věku 55 až 74 let. Ti mají vyšší riziko vzniku nádoru a mohou se zapojit přes svého praktického lékaře, který vystaví žádanku na konzultaci u pneumologa. Čísla vyšetřených pacientů v rámci screeningu však stále nejsou ideální.
"Zájem tu o screening je, ale není v rámci republiky rozdělen homogenně. My pocházející z velkých měst máme trochu jinou situaci v dostupnosti diagnostických metod než třeba obyvatelé Šluknovského výběžku, kteří musí jet na screeningové CT 50 kilometrů daleko. Zde narážíme na limity dostupnosti, ale situace se zlepšuje v tom, že začínají být registrována nová radiologická centra a nová CT a věřím tomu, že do budoucna bude penetrace lepší," domnívá se doktor Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Problémem je, že nejmodernější diagnostické metody jsou poměrně drahé a v současné době nejsou hrazené. "Pokud chceme, aby diagnostika rakoviny plic byla kvalitní a dostupná, tak je potřeba ji uhradit," upozornil.
Veškeré nové metody, které jsou finančně náročné, přispívají k větším šancím na uzdravení. "Pokud se totiž nádor zachytí v raném stadiu, je šance na pětileté přežití až 80 procent. Řada těchto pacientů je po léčbě trvale bez známek onemocnění a k jeho návratu už nedojde - z medicínského hlediska je tak možné je považovat za vyléčené. Pokud však nemoc odhalíme až při výskytu příznaků, jako je kašel, dušnost nebo vykašlávání krve, obvykle se jedná o pokročilé stádium. Ve čtvrtém stadiu přežívá pět let méně než 10 procent pacientů," uvedl plicní onkolog Bohdan Kadlec z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Včasně zachycený nádor se odstraňuje chirurgicky nebo pomocí přesného ozařování. Pokud laboratorní analýza nádorové tkáně odhalí takzvanou řídicí mutaci, lékaři začnou s cílenou léčbou. Ta je pacientům poskytnuta po operaci a případné chemoterapii, a to po dobu tří let. "Cílená léčba je určena pacientům, u kterých se v nádoru vyskytují specifické genetické změny. Tato terapie umožňuje léčbu skutečně na míru a podle aktuálních dat vede k výrazně lepším výsledkům než samotná chemoterapie," uvádí plicní onkolog s tím, že u řady pacientů se dnes uplatňuje i předoperační léčba. Ta spočívá v kombinaci chemoterapie a imunoterapie a nádor zmenší, případně zcela odstraní. Zároveň snižuje riziko jeho návratu.
Alarmující však je, že přibližně 50 procent pacientů přichází k lékaři až ve čtvrtém stadiu onemocnění, kdy je nádor rozšířený. Cílem léčby je pak prodloužit život a zachovat jeho kvalitu. "Ačkoli úplné vyléčení ve čtvrtém stadiu zůstává vzácné, díky moderní léčbě dnes část pacientů žije více než pět let - s rakovinou plic jako s chronickým onemocněním. Přesto, že se léčebné možnosti velmi posouvají, nadále je zásadní zachytit onemocnění co nejdříve," doplňuje.
Cílená léčba nyní chrání i paní Bohumilu, která pravděpodobně doufá, že výhrou nad rakovinou její životní strasti skončí. "Za klíčový považuji přístup praktických lékařů. Když vás praktik nepošle třeba na rentgen, který potřebujete, tak se nikam nedostane a může to skončit špatně. Mělo by se apelovat na to, aby nic nepodceňovali, stejně jako třeba paní doktorka, která nepodcenila můj stav," uzavírá Bohumila.
Příznaků, jako je přetrvávající kašel nebo dušnost, by si měl všímat každý. Přesto stále platí, že na pozoru před rakovinou plic by se měli mít především ti, kdo kouří. Dlouholetí kuřáci (i bývalí) mají jedinečnou možnost nechat si své plíce zdarma zkontrolovat. Jde o konzultaci u plicního lékaře a bezbolestné vyšetření nízkodávkovým CT, které dokáže zobrazit i velmi malý nádor. To je klíčové, protože čím dříve je zahájena léčba, tím vyšší jsou u rakoviny plic šance na vyléčení. Pro podrobnosti navštivte www.prevenceproplice.cz