Že by izraelské síly zavraždily nejvyššího íránského duchovního Alího Chameneího? Taková možnost podle ruského prezidenta Vladimira Putina nepřipadá v úvahu. "S vaším dovolením doufám, že toto bude ta nejpřesnější odpověď na vaši otázku: o takové možnosti se ani nechci bavit," řekl vládce Kremlu zástupcům světových zpravodajských agentur během mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradě.

Putinův americký protějšek Donald Trump už na téma izraelského plánu zlikvidovat ajatolláha Chameneího naznačil, že USA sice vědí, kde se skrývá, ale že ho - alespoň prozatím - nezabijí.

Putin médiím dále vysvětlil, že dohoda o strategické spolupráci a přátelství, kterou Rusko a Íránem letos v lednu podepsaly a nad níž nyní Íránci lamentují, nepředpokládala vojenskou spolupráci a ani nepočítá s tím, že by Moskva Teheránu dodala moderní zbraně.

"Kdysi jsme našim íránským přátelům nabídli spolupráci v oblasti systémů protivzdušné obrany. Partneři tehdy neprojevili velký zájem. A tím to končí," řekl Putin výmluvně.

Ruský prezident také uvedl, že Rusko s islámskou republikou podepsalo smlouvu o výstavbě dalších dvou bloků jaderné elektrárny Búšehr. "Práce pokračují a naši specialisté jsou na stavbě (bloků). Jedná se o více než dvě stovky lidí. A dohodli jsme se s izraelskou vládou, že zajistí jejich bezpečnost," řekl.

Podle spolupracovníka Aktuálně.cz žijícího v Moskvě, Jiřího Justa, který o problematice hovořil s ruským íránistou a orientalistou Nikitou Smaginem, je Írán nyní na Rusko naštvaný. A to údajně kvůli tomu, že Moskva Teheránu slibovala - ještě před vypuknutím konfliktu - dodat systémy protivzdušné obrany a stíhačky. K tomu ale nakonec nedošlo a výsledkem toho je napětí panující mezi Ruskem a Íránem. Jinými slovy - zdá se, že spolupráce takzvané "nové osy zla" - jak o spolupráci Ruska, Íránu či KLDR loni mluvil britský ministr obrany John Healey v narážce na slavný výrok George Bushe - chřadne.

"Pokud by se obě země rozhádaly, vlastně by to znamenalo návrat do situace před 30 roky. Tehdy měly Rusko a Írán napjaté vztahy, konkrétně po islámské revoluci v roce 1979," popsal Just.

Obě země úzce spolupracují. Tahle kooperace akcelerovala po únoru 2022, kdy ruská vojska zaútočila na Ukrajinu. Evropské a další západní státy kvůli tomu uvrhly Rusko do izolace - valná část velkých západních firem ze země odešla, začaly platit sankce. Ruská armáda však potřebovala pro potřeby své invaze nezbytné vojenské vybavení, i proto začala nakupovat íránské bezpilotní letouny Šáhed a další zbraně.

Vedle vojenských záležitostí Rusko a Írán spolupracují například v oblasti dopravy (koridor Sever-Jih by měl propojit Rusko a Írán pomocí železnice, což má umožnit obcházet sankce uvalené Západem), či v už zmíněné energetice. A právě jaderná energetika je i podle Putina tématem číslo jedna. Je však otázkou, zda bude spolupráce pokračovat i po současném konfliktu.

Íránský jaderný program dlouhodobě vzbuzuje zejména v západním světě obavy. V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi - USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií - dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Americký prezident Donald Trump ale za svého prvního funkčního období v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat.

Právě obohacování uranu a obavy z výroby jaderných zbraní se staly důvodem, proč minulý pátek Izraelci začali na Írán útočit. Experti ani analytici se ale neshodnou, zda je Írán opravdu blízko dosažení jaderné zbraně, nebo jde jenom o ospravedlnění útoku ze strany židovského státu. Od té doby konflikt pokračuje a hovoří se o tom, že se do něj možná v nejbližších desítkách hodin zapojí i Spojené státy.