Adéla má hypoplastické ruce - trpí vývojovou vadou, při které horní končetiny nejsou plně vyvinuté. Postižení se u pacientů liší podle stupně závažnosti - od mírného zmenšení prstu až po jeho úplnou absenci. Může se týkat jedné nebo obou rukou.

Touha najíst se bez pomoci

"Najíst se sama příborem je pro mě velmi problematické, ale na žádnou pomůcku, která by mi tuto každodenní činnost usnadnila, jsem zatím nenarazila," říká devatenáctiletá Adéla, studentka střední školy Jedličkova ústavu.

S nápadem na Vidlík přišla hned, když se od své učitelky dozvěděla o soutěžní výzvě Samsung Solve for Tomorrow pro mladé inovátory. Cílem bylo navrhnout řešení nějakého celospolečenského problému. S pomocí kamarádů Matyáše a Jakuba utvořili tým Potterhláci. Jejich síla nebyla v technologii, ale v pochopení problému a touze po praktickém řešení.

Vynález studentů funguje jako stabilní a snadno nastavitelný držák vidličky umístěný k talíři. Člověku s omezeným pohybem horních končetin tak stačí k samoobsluze a krájení pouze jedna ruka. Úlohu vidličky zajišťuje Vidlík.

Jednoduchý nápad, důmyslné provedení

"Během několika měsíců jsme vytvořili dva prototypy našeho držáku. Měli jsme celkem jasnou představu, jak by měl Vidlík vypadat a co by měl zvládnout, ale největší problém bylo vymyslet, jak Vidlík uchytit k talíři. S tím nejsme ani nyní úplně spokojeni, proto plánujeme třetí vylepšený model, kde by měla být manipulace ještě snazší. Naše prototypy intenzivně testujeme, hlavně mezi spolužáky, do budoucna věříme, že bude mít Vidlík uplatnění v naší i jiných jídelnách nebo třeba na ergoterapiích," vysvětluje Adéla svou vizi.

Vidlík zaujal odbornou porotu hned od začátku. Přestože se nakonec neprobojovali až do finálové desítky, jejich přístup porotu natolik oslovil, že se rozhodla vytvořit zcela novou kategorii ocenění - právě pro tým, který i bez předchozích znalostí nejlépe pochopil principy designového myšlení.

Když je vlastní zkušenost víc než teorie

"Přiměli nás svým výkonem k ocenění v nové kategorii, za dokonalé porozumění metodě design thinking, a to ještě dříve, než jsme ji účastníkům představili na workshopech. Přesně definovali problém - kvůli handicapu horních končetin je řada lidí odkázána při stravování na pomoc druhé osoby. A nabídli řešení - to je přesné naplnění výzvy programu Samsung Solve for Tomorrow směrem ke středoškolákům: nebojte se realizovat své nápady, které zlepšují svět kolem vás, i malé věci dokážou pomoci mnoha lidem!" říká Martin Smrž ze vzdělávací organizace JA Czech, který s nadšením shrnul jejich přístup.

Tohle není příběh o dechberoucí moderní technologii. Je to příběh tří studentů z Jedličkova ústavu, kteří si řekli: "Proč čekat, vyřešíme to sami." A udělali to. Jeden jednoduchý držák vidličky má sílu proměnit každodenní prožitek jídla - v zážitek nezávislosti.