Ke střetu lodí došlo poblíž sporné oblasti mělčiny Scarborough Shoal. Filipínská pobřežní stráž v tu chvíli doprovázela plavidla s humanitární pomocí pro rybáře. Čína si tuto oblast nárokuje přesto, že mezinárodní společenství její požadavky na téměř celé Jihočínské moře včetně této mělčiny neuznalo. 

Číňané na filipínskou loď mířili vodními děly a snažili se na ni najet. Když už se přiblížili k zádi plavidla, v tu chvíli jim cestu překřížila větší čínská loď pobřežní stráže a za hlasitého rachotu se obě plavidla střetla.

"Plavidlo čínské pobřežní stráže CCG 3104, které vysokou rychlostí pronásledovalo filipínskou pobřežní stráž BRP Suluan, provedlo riskantní manévr z pravého boku filipínské lodi, což vedlo ke střetu s válečnou lodí námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA)," vysvětlil Tarriela. Srážka značně poškodila přední bok lodi CCG.

Čína srážku nepotvrdila 

Tarriela, který nejdřív o nehodě informoval na sítích, o události promluvil i na pozdější tiskové konferenci, kde uvedl, že na palubě menší čínské lodě byli těsně před srážkou v přední části lidé, informoval web The Guardian. "Nejsme si jistí, zda se jim podařilo zachránit ty, kteří byli před srážkou vpředu lodi. Doufáme, že jsou tito lidé v pořádku," řekl mluvčí filipínské pobřežní stráže novinářům.

Filipínská strana nabídla ihned po srážce lodi pomoc. Čínská posádka ale na nabídky nereagovala. Mluvčí čínské pobřežní stráže Gan Yu sice potvrdil, že došlo ke konfrontaci, o srážce se ale podle webu The Guardian nezmínil. "Čínská pobřežní stráž přijala nezbytná opatření v souladu se zákonem, včetně monitorování, blokování a kontroly filipínských plavidel, aby je odehnala," uvedl Yu v prohlášení. 

Nejnovější incident je jen jedním v řadě střetů mezi Čínou a Filipínami, ke kterým v Jihočínském moři dlouhodobě dochází. Filipínský prezident Ferdinand Marcos prohlásil, že hlídkové lodě jeho země budou v oblasti i nadále přítomné, aby bránily a vykonávaly svrchovaná práva nad tím, co Manila považuje za své území.

Zároveň varoval Čínu před další možnou konfrontací kvůli Tchaj-wanu, kde žije více než sto tisíc filipínských občanů, kteří by v případě konfliktu potřebovali evakuovat. "Neexistuje způsob, jak by se Filipíny mohly držet stranou," řekl nedávno.

Peking Marcose kvůli jeho komentářům obvinil z "hraní si s ohněm". Prezident to ale odmítl s tím, že jeho komentáře Čína dezinterpretovala pro propagandistické účely. "Válka o Tchaj-wan by Filipíny vtáhla do konfliktu. To jsem se snažil říct," uzavřel.

Sto tisíc mrtvých Američanů. Sinolog Hála popisuje čínskou stopu v děsivé krizi (Celý článek s videem zde):