Tato slova pronesl americký prezident Donald Trump po telefonátu s Vladimirem Putinem letos 12. února: "Věřím mu, že chce mír. Kdyby nechtěl, řekl by mi to." Byl to jejich první potvrzený rozhovor od návratu republikánského politika do Bílého domu. 

Přitom zpočátku to vypadalo, že Donald Trump nebude o ruském diktátorovi mluvit v superlativech. "(Ukrajinský prezident) Zelenskyj se chce dohodnout. Zda to chce i Putin, nevím," pronesl k novinářům v den své inaugurace 20. ledna. O dva dny později poprvé ruskému vůdci Vladimiru Putinovi pohrozil. Pokud Rusko nebude chtít uzavřít mír, uvalí na něj cla, oznámil. To bylo na Trumpa mimořádně "protiruské prohlášení". Během svého prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 Moskvu ani Putina osobně de facto nekritizoval, nečinil tak ani později, ani v loňské volební kampani. Pro Kyjev to začalo vypadat dobře a evropští příznivci Trumpa, kteří zároveň podporují Ukrajinu, měli radost. Dělali si naděje, že se potvrdí předpovědi o nepředvídatelnosti republikánského politika. Nepředvídatelnosti, která prý bude na Putina a další diktátory platit, jak se domníval například europoslanec ODS Alexandr Vondra.

Ale naděje netrvaly dlouho. V půlce února začala slovní přestřelka mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. Nejprve na dálku a na sociálních sítích. Americký prezident nazval toho ukrajinského diktátorem a naznačoval, že válku začala Ukrajina a mohla ji dávno ukončit. Návštěva Zelenského v Bílém domě mohla situaci uklidnit, ale skončila nevídanou hádkou. A Trump kromě jiného vyčetl Zelenskému, že nenávidí Putina a že pořád říká Putin tohle, Putin tamto. Mezitím Kreml Trumpa chválí a Putinův mluvčí Dmitrij Peskov oznamuje: "Nová americká administrativa rychle mění všechny konfigurace zahraniční politiky. To se do značné míry shoduje s naší vizí." 

Kritika Putina od Trumpa i jeho okolí ustala. Chystá se summit prezidentů USA a Ruska i obnovení ekonomické spolupráce, byť americký prezident připustil, že nejdříve musí skončit válka. Dva Trumpovi předchůdci se pokoušeli o něco jako nový začátek vztahů s putinovským Ruskem. George W. Bush a Barack Obama. Ani jeden neuspěl.

Kříž požehnaný ve Svaté zemi

Vladimir Putin přebral moc po svém předchůdci Borisi Jelcinovi na silvestra roku 1999, George W. Bush skoro o rok později porazil v prezidentských volbách Alberta Gora v památném těsném souboji, který rozhodlo několik stovek hlasů na Floridě.

Státníci se poprvé setkali v červnu 2001 v zámku Brdo nedaleko slovinské Lublaně. Putin dokázal Bushe okouzlit. Nábožensky založený americký prezident "roztál" a ruského vůdce se zeptal, zda je pravda, že má doma kříž, který nechala jeho matka požehnat ve Svaté zemi, tedy v Izraeli. "Ano, je to pravda," odpověděl Putin a přidal historku o tom, že mu kdysi vyhořela dřevěná dača a tento kříž jako jedinou věc zachránil. Bavili se také o sportu. O americkém fotbale a o judu, kterému se Putin věnoval. "Myslím, že mi důvěřuje," řekl Bush po schůzce své poradkyni Karen Hughesové a pozval ruského politika na svůj ranč v Texasu. Dodal slavnou větu, že v Putinových očích viděl duši a že ho považuje za čestného, upřímného člověka. Za několik týdnů se oba politici znovu setkali na summitu zemí G8 v Janově a Putin tam Bushovi přivezl onen kříž ukázat. 

Konec Bushova mandátu se ale nesl v opačném duchu. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v únoru 2007 Putin vystoupil s tvrdě protiamerickým projevem, ve kterém USA obvinil ze snahy rozšířit NATO k hranicím Ruska a z touhy ponížit Rusko. O rok později v osobním rozhovoru řekl Bushovi na summitu aliance v Bukurešti, že Moskva nikdy nepřipustí vstup Ukrajiny do NATO a aby si uvědomil, že Ukrajina je umělý stát, který může přestat existovat.

Úsměvy Clintonové a Lavrova nad červeným tlačítkem

Americké prezidentské volby v roce 2008 postavily proti sobě demokrata Baracka Obamu a republikána Johna McCaina. Tehdy byli republikáni více protiruskou stranou a McCain označoval Rusko za amerického nepřítele. Ostatně stejně jako o čtyři roky později další republikánský kandidát Mitt Romney, oba dva ale s Obamou prohráli. Obama se pokoušel o zlepšení vztahů s Kremlem a použil pro to název reset. Tedy smazání toho, co bylo, a počátek znovu svým způsobem od nuly. Jeho ministryně zahraničí Hillary Clintonová na dobové fotografii pózuje se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem s červeným tlačítkem, které mělo představovat symbol tohoto resetu. Tuto fotografii jí později kritici připomínali, když někoho označovala proruským či za pohůnka Putina.

Barack Obama v roce 2009 pronesl v Praze na Hradčanském náměstí projev vyzývající k omezení a postupné likvidaci jaderných zbraní. O rok později na Pražském hradě podepsal s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem smlouvu o snížení jaderných arzenálů obou zemí. Když Medveděv přijel do Washingtonu, Obama jej pozval na oběd do typického amerického fastfoodu, kde jedli hamburgery a hranolky kolem udivených studentů.

Ani toto ale nedopadlo - v roce 2014 Rusko anektovalo Krym a zahájilo válku na Donbase, Putin považoval svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče za Západem organizovanou protiruskou akci.  

Ve své knize Země zaslíbená Obama píše, že nebyl tak naivní, aby věřil Putinovi, ale kdo z politiků se ve svých pamětech neobhajuje, že? Takto popisuje americký exprezident své první setkání s Putinem na dače u Moskvy: "Vysvětloval jsem mu, že pokud jde o námi navrhovaný reset, neklade si za cíl vymazat všechny neshody, které mezi našimi zeměmi existují, ale překonat studenoválečnické zvyklosti a navázat realistický, vyspělý vztah, díky němuž bychom mohli ony neshody řešit a stavět na společných zájmech." A vzpomíná, jak si mu Putin rozhořčeně stěžoval na Američany: "Byli povýšení, přezíraví, neochotní jednat s Ruskem jako s rovnocenným partnerem a neustále se snažili diktovat podmínky zbytku světa."

Rusko není nepřítel

Rozdíl mezi Trumpem a jeho dvěma předchůdci je v tom, že Bush a Obama oba přistupovali zpočátku k Rusku jako k protivníkovi, rivalovi. Trump tento názor nesdílí, válku vidí jako rusko-ukrajinský spor o hranice, a ne jako ruskou snahu znovu dominovat v Evropě. Jeho ministr zahraničí Marco Rubio navíc potvrdil teorii, že se Washington pokusí rozdělit Čínu a Rusko - jakoby odlákat Rusko od spojenectví s Čínou. Takto Bushova ani Obamova administrativa neuvažovala.

A co udělá Trump, pokud jím navrženou "dohodu o míru" ruský diktátor nepřijme? Co když si Putin nepřestane myslet, že dalším válčením získá na Ukrajině víc? Kreml zatím avizoval, že vojáci evropských zemí v nárazníkové zóně jsou nepřijatelní, a ministr zahraničí Sergej Lavrov poznamenal, že Rusko nepočítá s pouhým zastavením bojů na stávající frontové linii, neboť ruská ústava považuje čtyři východoukrajinské oblasti (Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou) za součást Ruské federace a ústavu nelze obejít. 

Rusko teoreticky může americký prezident potrestat tím, že přemluví Saúdskou Arábii a další producenty ropy, aby zvýšili těžbu a tím snížili ceny. To by ruskou ekonomiku zasáhlo, ale nezdá se pravděpodobné, že je Trump připraven jít do otevřené konfrontace s Putinem. Naopak pozastavil americkou vojenskou pomoc Ukrajině, což se už v létě může projevit nedostatkem zbraní a munice na frontě.

"Bude muset udělat ústupky," prohlásil o ruském lídrovi Trump na prvním zasedání vlády v Bílém domě, ještě před nešťastnou schůzkou se Zelenským. Ale neřekl jaké - zatím Američané mluví jen o ukrajinských ústupcích. Mnohé napoví průběh plánovaného summitu Trump-Putin. Pokud po něm americký prezident nezmíní, jak si představuje ruské ústupky a kompromisy, tak kdy? Nemělo by totiž zapadnout to hlavní: agresi v únoru 2022 spustilo Rusko.