Za vznikem aplikace stojí americký podnikatel Sean Cook, který ji založil v roce 2023. Inspirací mu byla zkušenost jeho matky, která se opakovaně setkávala s podvodníky a muži s kriminální minulostí během svého seznamování přes internet.

"Spěchali na trh a slibovali spotřebitelům vytvoření bezpečného webu, a místo toho je odhalili," komentoval únik dat například Ted Miracco, generální ředitel společnosti Approov, která vyrábí mobilní bezpečnostní řešení.

Tea měla být odpovědí na rostoucí obavy žen z nebezpečí spojeného s online randěním. Od počátku byla určena výhradně pro ženy a nabízela celou řadu funkcí zaměřených na prevenci rizik, třeba ověření identity přes státní doklady, reverzní vyhledávání fotografií, kontrolu rejstříků trestů, hodnocení mužů pomocí "red flag" a "green flag" (červená a zelená vlajka jako označení pozitivních a negativních signálů) a anonymní diskuse mezi uživatelkami o jejich zkušenostech.

Není divu, že se aplikace rychle stala hitem - její princip stál na takzvaných "šeptacích sítích", které během hnutí Me Too pomáhaly ženám sdílet zkušenosti s nevhodným chováním mužů. Komunita Tea tak v sobě kombinovala prvky sesterství a digitální sebeobrany.

Boom a ověření

V roce 2024 počet uživatelek raketově rostl a aplikace se stala jednou z nejstahovanějších v USA. Tea propagovala komunitu jako bezpečné místo pro ženy, které si umějí dát pozor. Zakazovala pořizování snímků obrazovky, všechny ověřovala a tvrdila, že chrání důvěrnost informací. Dokonce slibovala věnovat 10 procent zisku Národní lince pro oběti domácího násilí.

V aplikaci se denně sdílely fotografie mužů, jejich jména, zkušenosti, hodnocení a anonymní komentáře. Přístup do těchto diskusí byl umožněn pouze ověřeným uživatelkám, veřejnosti tak zůstávaly skryté. 

Noční můra

Pak ale přišla noční můra. Večer 25. července 2025 tým Tea zaznamenal kybernetický útok, při kterém došlo k masivnímu úniku dat, který zahrnoval 72 tisíc fotografií, soukromých zpráv a komentářů, doklady, používané k ověření uživatelek, selfie, metadata z fotek a další citlivé informace.

Data byla zveřejněna na krajně pravicovém fóru 4chan, kde se stala terčem výsměchu i útoků. Trollové tvrdili, že díky metadatům z fotek sestavili mapu s polohou uživatelek, což představovalo přímé ohrožení jejich fyzické bezpečnosti.

Společnost Tea uvedla, že se únik týkal pouze uživatelek, které se registrovaly před únorem 2024. Reagovala odstavením napadeného systému a odstartovala interní vyšetřování. To ale nestačilo. Dvěma hromadným žalobám v Kalifornii čelí dodnes.

Zatímco ženy, jejichž osobní data byla zveřejněna, čelily na sociálních sítích výsměchu, zesměšňování a výhrůžkám, reakce mužů na fórech typu 4chan byla mnohdy až neuvěřitelně cynická.

Nástroj ochrany nebo zbraň?

Tea stavěla na principech takzvaných šeptacích sítí, tedy neformálních komunit, kde si ženy sdílejí zkušenosti s potenciálně nebezpečnými muži. V běžném světě fungují velmi dobře - chrání před predátory, aniž by oběti musely čelit přímé konfrontaci.

Podle odbornice Carrie Ann Johnsonové z Iowa State University ale tyto sítě ve své digitální formě ztrácejí důležité nuance - tón, kontext a možnost ověřit důvěryhodnost informace. Kyberprávnička Emily Laidlawová z University of Calgary pak upozorňuje na rizika anonymních platforem: "Kdykoli mluvíme o něčem, co je v podstatě forma drbu, je zde riziko, že to samo o sobě způsobí škodu. A online lynče vídáme znovu a znovu." Zároveň připomíná případy, kdy muži jmenovaní v podobných aplikacích nebo seznamech zažalovali jejich autorky. 

A i když Tea umožňovala přispívat jen ověřeným ženám a informace nebyly veřejné, únik dat ukázal, že důvěrnost společně s bezpečím není nikdy zaručená. 

Kde končí důvěra?

V roce 2024 ovládla sociální sítě otázka: "Chtěla bys raději sama v lese potkat muže, nebo medvěda?" Reakce početná skupiny žen? Medvěda. Protože prý alespoň nemá zlé úmysly.

Tea měla být nástrojem, jak tuto paranoiu zmírnit. Místo toho ukázala, jak křehká je důvěra, jak tenká je hranice mezi ochranou a pomluvou - a jak snadno může "bezpečné sesterství" zradit ty, které mělo chránit.

Dnes, po skandálu, Tea stále funguje. Sdílení drbů a zkušeností ale už dávno není spojováno s bezpečným prostředím.

Zdroj: Moje Psychologie, NPR, Tea For Women, The New York Times, Konzervativní noviny