V rámci seriálu "Za zdmi dětských psychiatrií" se Aktuálně.cz jelo podívat na Oddělení dětské psychiatrie při Fakultní Thomayerově nemocnici. Už při vstupu potkáváte novopečené rodiče se svými ratolestmi, jak si je hrdě odnáší z porodnice domů.

Jen ale zahnete o kus dál za roh a už to tak veselé není. Nikoliv prostředím, ale diagnózami, se kterými jsou tam děti hospitalizované.

"V poslední době tady máme adolescentní dívky se sebepoškozováním, po sebevražedných pokusech, myšlenkami na sebevraždu. Ale jsou tu i mladší děti s ADHD, s poruchami chování. Často se zde vyskytují i týrané děti, autisti či s děti s logopedickými vadami přidruženými k psychiatrickým diagnózám," vysvětluje sympatická primářka.

Na oddělení se nejčastěji vyskytují děti od tří přibližně do 13 let. Jelikož patří mezi zařízení s akutní péčí, které přijímá nové pacienty 24/7, věk se může i zvyšovat. Kapacita je 30 lůžek a neustále mají plno. Přes prázdniny je to trošku lepší, protože hodně dětí je doma, ale během školního roku jsou na místa v zařízení dlouhé čekací lhůty.

"Covid to vše rozpoutal. Stojí za tím izolace dětí, nemožnost se setkávat s vrstevníky. Duševnímu zdraví nepomáhají ani sociální sítě. Samozřejmě dění, jako je válka, se dětí také dotýká," dodala primářka. Věnovat se pacientům mohou maximálně 30 dnů.

Potřebovali by větší prostory

Samotné oddělení vypadá hezky a čistě. Mají krátce po výmalbě. Personál se to tady dětem snaží co nejvíce zútulnit a zpestřit, i když přiznávají, že peněz nemají nazbyt a jsou rádi, když jim nějaké nadace pomohou s menší rekonstrukcí. Třeba Kapka naděje jim opravila herny.

Největší problém tkví v tom, že by potřebovali větší oddělení. Nejlépe větší dům. Děti jsou na pokojích po pěti až šesti, herny jsou opravdu velmi úsporné. Primářka Podhorná se snaží "zatlačit" na vyšších místech, ale odpověď je stejná: nejsou peníze.

Nejsou peníze

"Nejlepší by bylo, kdyby se postavila nová budova, psychiatrie má svá specifika. Například oddělení musí být zabezpečené, protože děti mají tendenci utíkat," přiznala dětská psychiatrička.

Je to jako v začarovaném kruhu. Zatím v každém dětském psychiatrickém zařízení, které jsme navštívili, nám řekli, že jim citelně chybí finance. Ani v Thomayerově nemocnici to není výjimkou, ale na rozdíl od jiných nemocnic to mají na oddělení krásně udržované, opravdu čisté a vše je hezky prosluněné. Je vidět, že tady o prostředí, které je velmi důležité v léčbě duše, pečují.

Až na opotřebovaný nábytek, který má v hodně případech svá nejlepší léta za sebou. Oprýskaný lak, rozviklané židle či ošoupané gauče. To vše by oddělení potřebovalo, ale bohužel a opět nejsou finance.

Den začíná rozcvičkou

Režim není na oddělení tak přísný. I o prázdninách se snaží, aby děti měly různé vyžití. Když to umožňuje situace a stavy pacientů, sestry nebo pedagožky jdou rády s dětmi do přilehlého Kunratického lesa. Nebo mají na vyžití i prostornou terasu, na které kluci hrají třeba fotbal.

"Jednou týdně je skupinová terapie s lékaři, dvakrát týdně mají odpoledku ve škole, pak různé terapie. Dochází za námi třeba i zdravotní klauni, paní s pejskem na canisterapii nebo se tu cvičí i jóga," řekla vrchní sestra Michaela Pelejová.

Ráno pro děti začíná v sedm hodin budíčkem a lehkou rozcvičkou právě se zmiňovanou vrchní sestrou. Na pokojích svůj čas netráví, neustále mají nějaký program, aby zaměstnaly svou hlavu. A kdykoliv jim je k dispozici lékař, na požádání i psycholog.

Po konci hospitalizace jsou děti předávány do ambulantní péče. Pokud ještě nemají svého psychiatra, buď mohou docházet do ambulantní ordinace přímo u oddělení dětské psychiatrie, či je jim doporučen jiný lékař.