Jeden z letitých nešvarů české politiky byl, že tady mohl vládnout takřka každý s každým. V posledních letech se situace naopak jeví tak, že spolu soupeří dva nesmiřitelné bloky stran, mezi kterými dochází jen k minimálnímu přelivů hlasů. Ty se přesouvají leda tak uvnitř jednotlivých bloků - vládního a opozičního.

Odtud také pramení základní strategie jednotlivých aktérů před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny: jejich cílem je mobilizovat vlažné a váhavé, avšak přece jen většinou své vlastní voliče.

Přesto se vyloženě nabízí zcela klíčová otázka. Je realistické, že po volbách vznikne vláda složená z hnutí ANO a některé strany, která je nyní součástí kabinetu Petra Fialy?

Nikdo z klíčových aktérů o něčem takovém nebude chtít před volbami mluvit. Ostatně v roce 1998 taky nikdo nahlas nemluvil o alianci ODS a ČSSD. 

Pokud má být takový scénář realistický, musí se naplnit jeden zcela zásadní předpoklad - rozpad koalice Spolu. A o něm lze uvažovat pouze v případě, že projekt Petra Fialy propadne ve volbách. Hranice úspěchu se podle zákulisních informací pohybuje okolo dvaceti procent hlasů. 

Nepravděpodobná dohoda

Politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček je k možnosti, že nynější vládní strany budou pokukovat po koalici s Andrejem Babišem, spíše skeptický.

"Dohoda některé z vládních stran s hnutím ANO při vyjednávání bezprostředně po říjnových volbách je podle mne velmi nepravděpodobná," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Podle něj je k tomu vícero důvodů. Za nejdůležitější označuje Andreje Babiše jako faktor, který vládní strany odpuzuje. Například kvůli stále běžící soudní kauze Čapí hnízdo, Agrofertu a střetu zájmů nebo jeho minulosti agenta StB. Stejně tak jejich voliči považují Babiše za kontroverzního a spolupráce s ním by mohla strany v jejich očích velmi poškodit.

"Hnutí ANO nelze od Andreje Babiše oddělit. Je pro něj klíčový a strana na něm stále do značné míry závisí. Pokud bude chtít být Babiš premiérem, což zjevně chce, radikálně to snižuje ochotu současných vládních politiků sedět s ním v jedné vládě. Podle mne to platí pro ODS, TOP 09, lidovce i STAN. A zrovna tak i pro Piráty z opozičních stran," míní Kopeček.

Šanci na  případnou vládní dohodu mezi hnutím ANO a současnými vládními stranami vzápětí po volbách snižuje podle politologa i fakt, že současná předvolební kampaň je velmi vyhrocená. To povolební atmosféře nepřidá.

"Pochopitelně si lze představit, že se v delším časovém horizontu než bezprostředně po říjnových volbách může něco ve vztahu současných vládních stran k hnutí ANO změnit," dodává ale Kopeček.

Doplňuje, že v úvahu je třeba brát i Babišův vysoký věk. "Je zjevné, že míra jeho schopnosti aktivně vykonávat vrcholné politické funkce klesá, což může sehrát také svou roli. Časem to může vést k úvaze, kdo ho v ANO nahradí. Stejně tak se může proměnit vedení vládních stran," míní Kopeček.

Vláda s Marťany

Také politolog Ladislav Cabada ve shodě s Kopečkem připomíná, že nyní běží volební kampaň. "A předvolební bloky a pozice nejsou totéž co povolební jednání o vládě," říká s tím, že opominout tak nelze ani scénáře, které nyní všichni aktéři odmítají.

Nynější předvolební situaci Cabada přirovnává k té, ve které se před dvaceti lety ocitl Jiří Paroubek. "Andrej Babiš je v podobné situaci jako Jiří Paroubek v letech 2005 až 2006, kdy směrem k veřejnosti prezentoval, že bude vládnout třeba i s Marťany, protože prosazuje správnou politiku," říká Cabada.

Obě situace ale podle něj odlišuje to, že Babiš si bude moct vybírat, s kým vládu sestaví. Klíčové pochopitelně bude, kolik stran se nakonec do dolní komory dostane a které případně skončí pod pěti procenty.

Cabada si dle svých slov dokáže představit, že pokud Babiš nebude moct z nějakého důvodu uzavřít spojenectví s SPD nebo hnutím Stačilo!, může hledat jiné možnosti. Například menšinovou vládu. A to klidně s podporou některého z nynějších vládních subjektů - STAN, ODS či dokonce celé Spolu.

Podle Cabady si lze v každém případě aspoň teoreticky představit vládu ANO s podporou STAN, neboť jde o formaci, která operuje v politickém středu.

Představit si ale dokáže i vládu ANO s podporou ODS. Takovému scénáři by ale musel, jak jsme uvedli výše, předcházet pád současného vedení občanských demokratů. "Co si naopak představit neumím, je podpora vlády ANO od celé koalice Spolu - pro TOP 09 by to myslím bylo nepřijatelné," říká Cabada.

Zdůrazňuje také, že rozdíl mezi ANO a Spolu nemusí být nakonec tak vysoký, jak se to dnes jeví. "Vedle toho není jasné, jací konkrétní poslanci a poslankyně budou do Poslanecké sněmovny zvoleni z volebních listin více stran, týká se to koalice Spolu, SPD i hnutí Stačilo!."

Destrukce důvěry

Další z oslovených politologů, Aleš Michal, pokládá scénář případné koalice ANO s některou ze současných vládních stran za poměrně nepravděpodobný, a to kvůli neprostupnosti voličských táborů.

Ke spolupráci by podle něj ale mohlo dojít například v případě, že by některá z vládních stran zásadním způsobem neuspěla. 

Další možností je krize, kterou by bylo třeba překonat. "Pokud by přišel nějaký krizový šok, lze si představit prakticky cokoliv - v politice nikdy neříkej nikdy. Ale takové situace jsou nepředvídatelné do poměrně velké míry," míní Michal.

Michal nicméně varuje, že případná povolební koalice Spolu s ANO nebo STAN s ANO by "zásadním způsobem ještě více destruovala důvěru v politiku". To by podle něj ze střednědobého hlediska vedlo k dalšímu posílení zejména antisystémových stran.

"Abych to shrnul: vyloučit nelze nikdy nic, bude taky hodně záležet na reálném volebním výsledku, ale dosažení výchozích podmínek pro případné propíchnutí bublin mezi vládou a opozicí mi v tuto chvíli nepřijde jako zvlášť pravděpodobná možnost," dodává.

Zájem oligarchů

Od svých kolegů se názorově odlišuje politolog Jakub Lysek, který je ke spolupráci ANO s některou stávající vládní stranou naopak optimistický. Podle něj je nějaká forma takové aliance naopak dost reálnou variantou.

"Zejména pokud třeba SPD nebo Stačilo! budou mít příliš velké požadavky. Či zde budou nějaké osobní animozity, nějaký byznys nebo bude mít někdo z miliardářů v pozadí zájem na tom, aby se některá z vládních stran stala součástí koalice s hnutím ANO," míní Lysek.

Navíc připomíná, že se jednotlivé vládní a opoziční strany do jisté míry znají a vládnou společně v některých krajích. A i on zdůrazňuje, že klíčem takového scénáře bude budoucnost Petra Fialy v čele ODS.

"Nyní si nedokážu představit takovou koalici Andreje Babiše a Petra Fialy. Asi by to lidsky nefungovalo." Přesto očekává, že se po volbách objeví hlasy, že by to pro zemi v době krizí, kterým čelíme, bylo nejlepší řešení.

"Taková koalice by byla i funkční - na celé řadě koncepčních věcí se ODS a ANO shodne, obě strany například hlasovaly pro zrušení superhrubé mzdy. Rozpory mají spíše v personální rovině, možná i v některých až ideových tématech ohledně podoby podnikání a zasahování do tržního prostředí. Ale tam si myslím, že hnutí ANO klidně ustoupí, pokud to bude vyhovovat Andreji Babišovi," uzavírá Lysek.