"Rozpočtový deficit ke konci července meziročně klesl o zhruba 24 miliard korun. Pokud budeme i v dalších měsících hospodařit odpovědně, podaří se nám plánovaný schodek 241 miliard korun dodržet," uvedl k výsledkům hospodaření státu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Příjmy státního rozpočtu byly na konci července meziročně vyšší o šest procent. Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 9,7 procenta. Výběr pojistného se zvýšil o 7,4 procenta. Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 15,3 miliardy korun, tedy o 17 procent, zejména zásluhou nepravidelně zapojovaných prostředků Národního plánu obnovy.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti s růstem o 13,8 procenta se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024, jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob, které meziročně stouplo o 11 procent, měla v červenci pozitivní vliv úhrada vyrovnání daně za rok 2024 u poplatníků, kteří mají povinný audit nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků, u které inkaso stouplo o 27,2 procenta, tedy o pět miliard korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty vzrostlo o 7,8 procenta. Podle ministerstva financí pozitivně ovlivnil růst nominálních výdajů domácností a legislativní změny účinné od roku 2025, zejména zrušení osvobození v oblasti finančních služeb. Inkaso spotřebních a energetických daní meziročně vzrostlo o 3,6 procenta zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny.

Velmi mírný meziroční pokles inkasa u spotřební daně z piva a vína způsobil pravděpodobně postupný odklon mladé generace od pití alkoholu, míní ministerstvo.

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 3,3 procenta. Na sociálních dávkách, u kterých se výdaje zvýšily o 2,5 procenta, se nejvíce podílely výplaty důchodů s jednoprocentním růstem. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči, o 4,5 miliardy korun, což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie nemoci covid-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.